12. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Ex 20,18-21 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Jer 20,10-13; Ř 5,12-15; Mt 10,26-33
Datum: 22. 6. 2008
Pavlův text ve druhém čtení by potřeboval podrobný výklad. Uspěchané čtení by nás mohlo mást.

Zůstalo nám nejen neblahé dědictví po Adamovi, ale také jsme získali veliké dědictví po Abrahámovi, Mojžíšovi a jedinečný poklad - ve své velikosti - Ježíšův.

K prvnímu čtení a evangeliu:

Biblická čtení mluví k životu každé generace. Ledacos se stále opakuje, obtěžují a pokoušejí nás stejné zárodky zla v nás jako dřívější generace. Písmo nám ale proti nebezpečným virům nabízí účinné "očkování", abychom neopakovali chyby svých předků ve víře.

Být prorokem nebo být ve službě proroků (včetně největšího Proroka) nepřináší všeobecnou oblibu, "svět" prosazuje tvrdě vlastní zájmy. (Světem jsou  míněni všichni, kteří stojí proti Bohu, nejen zjevní zločinci, ale také i lidé slepě věřící ideologii,vůdci, své pravdě ... včetně lidí falešné zbožnosti  typu velekněží, zákoníků a farizeů.)

Na každém z nás mohou protivníci najít nějakou chybu, ale moje nedokonalost je něco jiného než to, co mám druhým vyřídit od Boha. Jestli lékař dobře operuje, šofér dobře řídí a kuchař dobře vaří, nepleteme do toho jeho nedokonalosti. Umíme rozlišit tyto dvě různé roviny.

Jak to, že slyšíme-li něco, co nám může pomoci nebo nám ukazuje naši chybu, často to pokládáme  za útok proti sobě a cítíme se ohrožení? Často začneme kličkovat, vymlouvat se a svádět vinu na druhého.

"Jeremiáš je zrádce národa, sejčkuje, svádí lidi k podrobení se nepříteli"...

"Ježíš je alkoholik, děvkař, hospodskej povaleč, Samařan, neznaboh, bourač víry a tradice, rozvraceč farnosti a národa ..."   

"Hospodine, kéž uzřím tvou pomstu ..." Nespravedlnost se nás bolestně dotýká. Jak se vyrovnat s křivdou a ponížením? Naše síly jsou často menší než síly útočníka. (Právem naříkáme, že stát hájí práva útočníků, ale není schopen zajistit spravedlnost pro oběti.) Co si počít?

Jako kluk jsem nechápal, že táta (který prošel koncentrákem) neměl nenávist k nacistům. To já jsem souzněl s pomstou  hraběte Monte Christa. Bylo pro mě překvapením, když nás Alexandr Dumas ve své knize dovedl k poznání, že msta je slepá a často páchá další škody.

V Písmu nacházíme jisté řešení: svěří-li ukřivděný svou při Hospodinu, v nějaké míře se zbaví traumatizujících následků z ublížení (podle velikosti své důvěry v boží spravedlnost; nikdo nesmí beztrestně ublížit druhému).

V Matoušově evangeliu jsme už v 10. kapitole. Ježíš už učedníky dovedl na úroveň nových osobností. Ukázal jim jejich cenu, už s Ježíšem prožili závratné přátelství ...

Už byli natolik vyučení, že je mohl poslat s určitým úkolem mezi lidi.

Na znamení, že jsou posláni Bohem, je vybavil mocí pomáhat potřebným (viz evangelium minulé neděle).

Připravoval je - i nás - k práci na jeho programu.

Ježíš nám nezakrývá obtíže, které se budou "záchranářům" stavět do cesty - nesnášenlivost těch, které pobuřuje cokoliv nového o Bohu. To se stále - už od proroků - opakuje.

Znovu řeknu, nejprve nás vybavuje, proto pak může říci: "Nebojte se ..." (říká to dvakrát).

Vím, co je strach. Ochromuje nás. Trochu jsem se naučil, jak proti strachu bojovat. Čím větší důvěru budeme k Bohu mít, tím méně se budeme bát. Strachu se nezbavíme a nebudeme zbaveni jednou provždy.

Jak mohou děti získat důvěru k rodičům a nebát se s nimi? (Zkuste na to odpovědět. Jak dlouho zakoušejí rodičovskou ochranu?)

Často doporučujeme lidem adoraci a vnitřní modlitbu. Už méně ukazujeme, jak se to dělá. /1

Mučednictví není nutným údělem učedníkům (Mojžíš, Eliáš, Ježíšova matka nebo apoštol Jan neskončili na popravišti).

Ježíš nezastírá nebezpečí, které jeho lidem hrozí. Tím více se máme zajímat o možnosti, které nám nabízí na obranu proti zlu. Už ve starém zákoně Hospodin slíbil, že svůj lid ochrání před nejrůznějším zlem (pokud ...). Nemusíme skončit jako zvíře vedené na porážku. Nejsme povoláni k mučednictví, Ježíš nás neposílá na jatka, to bychom mu křivdili. /2

"Kdo se ke mně přizná před lidmi"

Nemáme se hlásit k Ježíši jen slovy, a tím, že přijmeme celou Ježíšovu výbavu. Máme využít celou výbavu učedníka.

Necpěme sem okamžitě Ježíšovu smrt - ta je poněkud jiného druhu.

Ježíš se mohl bránit a také se bránil. Ježíš nás neposílá s holýma rukama proti tankům. Je důležité si projít možnosti a obranu, kterou přijal Mojžíš, Eliáš i Elíša. Možná pak objevíme možnost obrany i proti teroristům.

Je zvláštní, že apoštolové tuto moc někdy využili (Petr proti Ananiášovi a Safiře  nebo Pavel vůči kouzelníku Elimasovi - viz Sk 5. a 13. kap.), ale na velekněze si netroufli. Proč?

Možnost obrany je důležitou informací Písma, ale Ježíšovu výbavu nedostane začátečník. Bůh svá znamení nesvěřuje jen tak někomu.

Na rytíře ve středověku byli pasováni jen ti panoši, kteří se osvědčili. Meč mohl dostat a nosit pouze ten, kdo měl sám sebe v rukách a byl ochoten se zastávat slabších a svou moc nezneužíval. To je smyslem "zasvěcených" v každém bojovém umění. Tak by to mělo být!! (Jen takoví by měli dostat zbrojní pas.)

Ježíšovu výbavu tedy dostane jen pokročilý učedník, který poznal a přijal Ježíšovo učení, neboť znamení od Boha potvrzuje pravost posla. /3

Nedostane ji ten, který učí podle svých názorů a představ.

Nedostane ji ten, který by si myslel, že už ví. /4

Tolik pro pořádek a k výhledu Ježíšových učedníků. Je to jako když medici vidí svého profesora operovat srdce nebo mozek. Když budou studiu věnovat potřebný čas, budou také takové operace schopni. Kdo ovšem chce jen trpět, může. Jen to nesvádějme na Boha, že je to jeho vůle. Nekřivděme Bohu.

Zatím se vraťme na začátek, nepředbíhejme.

Bůh je nám Otcem a Matkou.

Rodiče pečují o děti, a děti od rodičů odkoukávají pěkné jednání.

Stejně my zakoušíme péči od Boha a učíme se od něj jeho jednání.

Dítě asi dva roky pečlivě pozoruje a naslouchá, pak se teprve pokouší mluvit (a chodit). Až po šesti letech začne samo chodit do školy.

K poslání mezi druhé potřebujeme tedy nejprve patřičně vyspět. (Je to zlé, když dnes "děti" mají děti.)

Bez dostatečné zkušenosti s Božím přátelstvím budu slabý a nejistý. A nepoužitelný. Proto jsem řekl, nespěchejme a na nic si nehrajme. Ale také neztrácejme čas. Není kdy.

Všimněme si co nám Ježíš říká slavností Večeře Páně.

Pes mě pokaždé vítá. Maminky se těší na děti až přijdou ze školy. Těšíme se, že si s námi táta večer sedne a budeme si vypravovat.

Bůh je s námi stále, ale těší se na nás, že budeme v neděli společně slavit přátelství. Kdo objeví krásu přátelství Boha k nám (jako třeba Matouš), je zachráněn. Kdo vytrvá déle než Jidáš, vyhraje.

(Minulou neděli mnoho lidí sledovalo fotbal. Trvalo to déle než nedělní bohoslužba. Nikdo nehuboval, že zápas trvá dlouho. - A to jsme prohráli. Při bohoslužbě všichni vyhráváme.) 

To, že mě Bůh nabídl tykání a zve mě na hostinu, nepokládám za samozřejmost ...

Povznáší mě to (známe to z lidských vztahů).

Na oběd  nejsme zváni jen kvůli prázdnému žaludku.

Jako s přáteli, s někým, kdo mě má rád a je výše než já, koho obdivuji a chci se mu podobat, tak i s Bohem chci souznít! Už děti si hrají v řadě věcí na rodiče. "Staví se špičky."

Nevím-li, nerozuměl-li jsem, neslyšel-li jsem, přeslechl-li jsem - zeptám se. Jako doma.

Zachráněný (vykoupený) je ten, kdo může důvěřovat Bohu a dá něj víc než na sebe.

Neuspěchejme své dětství a učednická léta. Bylo by škoda vychodit školu v druhé třídě. Bylo by trapné si hrát na mistry.

Všímejme si boží přízně. Přestaneme se bát. Boží přátelství nás nadchne a pak nabídneme své služby jeho úsilí ve světě.

--------------------------------------

Poznámky:

                 /1       Adorace není sezení před Nejsvětější Svátostí Oltářní se zbožnými pocity. Pohled zamilovaného na zbožňovaného člověka ještě není láskou. Mohu se zamilovat do někoho koho neznám, ale láska nás táhne k poznávání, k porozumění a k dílu. Dokáže, že udělám i to, do čeho se mi momentálně nechce. Láska je silnější než smrt. Zamilovanost bývá krátkodechá. 

Rodiče se zasvětili dětem. Bůh lidem. Zasvětit se, znamená odpovědět, přidat se k druhému, naučit se spolupracovat a táhnout za jeden provaz. 

Adorace je zakoušení péče, přátelství a ochrany. To si nelze navodit. Buď s tím mám zkušenost nebo ne. Jako v rodině.

Pokusil jsem se n�co k tomu plebejsky (jaký autor, taková kniha) popsat v knize "Pozvání k Večeři Páně". (Těším se, až to někdo napíše lépe.)

                 /2       Jen pro stručnou informaci: V knize Zjevení jsou popsány tři úděly, které si každá místní církev svým způsobem následování Ježíše volí - podle úrovně pochopení Ježíšova učení.

                 Smyrna - "Znám tvé soužení a tvou chudobu, přesto však jsi bohat. Vím, že tě tupí ... Nic se neboj toho, co budeš trpět. ... Buď věrný až do smrti, a dám ti korunu života!"

                 Filadelfia - "Máš malou moc a přece jsi zachoval mé slovo a nezapřel jsi mé jméno. ... Poněvadž jsi zachoval mé slovo k trpělivosti, i já tě zachovám od hodiny pokušení, která přijde na celý svět, aby podrobila zkoušce obyvatele země. Drž co máš, aby ti nikdo nevzal tvou korunu!"

                 Thyatira  - "Znám tvé skutky, tvou lásku, tvou víru , tvou službu láska a trpělivosti i tvé skutky, z nichž poslední ještě převyšují první. ... Nevložím na vás jiné břemeno. ...Kdo zvítězí a bude se pevně držet mých skutků až do konce, tomu dám moc nad pohany , a bude je řídit železnou berlou a jako hrnčířskou nádobu je rozbije. Tu moc jsem i já přijal od svého Otce ..." (Srov. Zj 2.-3. kap. Colův překlad).   

                 Tedy: Smyrna bude trpět. Filadelfia bude chráněna a Thyatira má moc se bránit a osvobozovat jiné. K tomu je samozřejmě třeba podrobnějšího promyšlení.

                 /3         Srovnej tři texty: srov. Ex 19,7-22Ex 20,18,21 a Dt 5,1-6.

Poslední text uvádím:

Všechno, co vám přikazuji, budete bedlivě dodržovat. Nic k tomu nepřidáš a nic z toho neubereš.

Kdyby povstal ve tvém středu prorok nebo někdo, kdo hádá ze snů, a nabídl ti znamení nebo zázrak,

i kdyby se dostavilo to znamení nebo ten zázrak, o němž ti mluvil, když říkal: "Pojďme za jinými bohy", které jsi neznal, "a služme jim", neuposlechneš slov takového proroka nebo toho, kdo hádá ze snů. To vás zkouší Hospodin, váš Bůh, aby poznal, zda milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší. Hospodina, svého Boha, budete následovat a jeho se budete bát, budete dbát na jeho přikázání a poslouchat ho, jemu budete sloužit a k němu se přimknete.

Avšak takový prorok nebo ten, kdo hádá ze snů, bude usmrcen, protože přemlouval k odpadnutí od Hospodina, vašeho Boha, který vás vyvedl z egyptské země a vykoupil tě z domu otroctví. Chtěl tě svést z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal chodit. I odstraníš zlo ze svého středu. (Dt 5,1-6)

                 /4       Vzpomeňme na pokornou (ale ne hrbatou pokoru) modlitbu Eliáše: "Bože, nech mě zemřít, nejsem lepšínež naši otcové". (Srov. 1 K 19,4 )    ;