4. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Dt 18,9-22 - nalezené výskyty: 1 - 2 - zrušit hledání
Téma: Dt 18,15-20 (najít další); 1 K 7,32-35; Mk 1,21-28
Datum: 1. 2. 2009
V minulých nedělích jsme si všímali:

Bůh k nám mluví a my se mu můžeme naučit rozumět (2. neděle v mezidobí).

Bůh nás přichází zachránit ze zla a my se necháváme poslat zachraňovat jiné (3. neděle).

Dnes nás čeká další lekce.

V prvním čtení je popsáno důležité pravidlo o dorozumívání Boha s námi. /1

Evangelium popisuje: Ježíš zná Boha jako nikdo jiný. Přichází s velkou mocí.

Ale na náš vkus vyučuje nečekaně pomalu.

My, dnešní lidé, chceme všechno rychle a hned. I naše děti se brzy sestěhují s "přítelkyní" nebo "přítelem".

Možná jsme jim nepomohli objevit, že přátelství nelze uspěchat a něco v něm přeskočit.

Ani přátelství s Bohem nelze uspěchat.

Býváme rozpačití, když evangelia mluví o posedlých. (Jsou lidé, kteří se dostali do moci zlého ...)

Zatím si pouze všimněme, proč zlí duchové vyhlašují, kdo Ježíš je.

Vícekrát jsme mluvili o Ježíšově vyučovacím programu. Měl své vyučování promyšlené.

Zná naši největší potíž ... Nechce, aby lidé předčasně zvěděli, že je Mesiášem.

Satan je inteligentní bytost. Ví, jak škodit a ví, jak na nás.

Znovu připomenu, že není dobré cokoliv uspěchat. Povrchní obdiv: "Klaníme se ti Pane, Ježíši, ty máš úžasnou moc", může být škodlivý.

Ježíš přišel vykonat velikou práci. Nestojí o uvádění na trůn, nepotřebuje lidi s transparenty do průvodu.

Všimněme si mazanosti satana. Prohlašuje se za ctitele. To je jedna z velmi rafinovaných forem pokoušení lidí a stržení lidí na špatnou cestu. Přitom to vypadá jako návod k dobrému.

Jenže Ježíš nás zná a ví, co nám chybí. Proto nás chce nejprve připravit na setkání s Mesiášem, chce v nás probudit hlubší zájem o porozumění Bohu.

Nepřipravený člověk nemůže mít ze setkání s Mesiášem užitek. Není použitelný pro spolupráci, neví, jak a za co vzít. /1

Při výchově dětí pochybíme, když jim něco nabídneme předčasně a ve velkých dávkách nebo nabídneme-li jim to pozdě.

V prvním případě děti přetěžujeme, v druhém jsme je podcenili, v obojím případě je trvale nezaujmeme.

Malé děti nebereme na Shakespearova dramata, na filmy z koncentráků nebo do ložnice manželů. Chceme-li někoho přivést k Bohu, nezačněme tím, že jej přivedeme na mši.

Ďábel věděl, že lidé okolo Ježíše byli omámeni rabínskými legendami o Mesiáši. Bylo by neúčinné tyto lidi navádět k nějakému zločinu. Ďáblovi stačilo lidem prozradit, kým Ježíš je.

A lidé předčasně propukali v nadšení. /2

Mnoho lidí pokládá za zbytečné se zabývat tím, co zlí duchové říkají. Stačí jim "nábožné" lichotky a myslí si, že není nutné se učit přemýšlet o Bohu. Pak se diví, že jejich děti přestane bavit chodit do kostela.

Podceňují Pokušitele.

Proč tedy Mesiáš přišel jako tesař z Nazareta? Proč nepřišel jako velekněz? (Ani při druhém příchodu nepřijde jako papež nebo král.)

Ježíš nechtěl, aby okolo něj propuklo laciné nadšení z Mesiáše. Nepřeje si to ani dnes od nás. Proto nejprve dlouho mluvil o Mesiáši obecně, jakoby to byl někdo jiný. To, že vystupoval nenápadně, nebyla nějaká jeho libůstka.

Jeho přáním bylo a je, abychom se ptali: "Ježíši, myslíš si, že bych se s Mesiášem nemusel snést?"

Upozorňuje, že je třeba odložit předsudky a nesprávné názory na Boha nasbírané v synagoze nebo v kostele.

Pokušitel ovšem tyto Ježíšovy názory účinně bourá a první horlivě staví Mesiáši slavobránu.

Proto posedlí vícekrát horlivě Ježíše překřikovali, že je Synem Božím a Mesiášem.

Mezi lidmi to zabralo. /3

My také rádi zpíváme: "Kristus vítězí, Kristus kraluje, Kristus vládne všem". /4

Kdo dočetl evangelia do konce, ví, že satan první řval: "Ukřižuj", a měl za sebou ochotný dav kostelových lidí, který se mu včera v korunovačním průvodu podařilo strhnout k nadšenému volání: "Hosana".

Vzpomínáte na policejního agenta Zifčáka, který vedl v r. 1989 studenty tam, kam chtěla StB.

Evangelia nám ukazují, že předčasně probuzený "náboženský a horoucí" cit nakonec svede člověka od porozumění Mesiáši.

Potkal jsem řadu lidí, kteří rychle přijali náboženství nebo byli rychle a nekvalitně přivedeni k náboženství - a v kritických chvílích, třeba při setkání s krutostí života - se jim pak vše zhroutilo.

Dnes říkají: "Kdyby byl Bůh, nemohl by dopustit to a to zlo"

Druhá skupina těch, co uspěchali svou "víru", prohlašuje: "Bůh naše utrpení potřebuje".

I dnes se nás ďábel snaží od slov dnešního čtení (a podobných míst v evangeliích) rychle odvést, pokouší se nám namluvit, že nejsou důležitá. Snaží se v nás probudit horlivé nadšení pro Mesiáše.

Je třeba pečovat o pravou touhu po Bohu.

Jsem vděčný kočce, když mi skočí na klín. Hladím ji, přede a já si přeji umět její řeč. Přál bych si, aby věděla, že jím mám rád.

Potkal jsem několik mladých lidí, kteří za košili nosili myš, potkana, fretku nebo hada. Byli spolu úplně sžití.

Našeho psa jsme mohli kamkoliv vzít, do hotelu, na přednášku, k cizím lidem i do kostela.

Slyšel jsem, že herec Václav Vydra jezdí na koni bez sedla a bez uzdy. Kůň mu rozumí a jede tam, kam si jezdec přeje.

Je pěkné mít zvířata.

A co teprve mít děti ... Mají úžasné postřehy, nápady, jsou upřímné a jak k nám jsou velkorysí ...

(než se od nás pokazí).

Iva Marková má v Okénku další fejeton o dětech.

Jak mnoho si přejeme, aby děti poznaly, jak mnoho nám na nich záleží?

Poslouchejte, přeje si to podobně Bůh ve vztahu k nám?

To je důležité prozkoumávat, všímat si toho. Pak Bohu lépe porozumíme. A budeme vědět o bohatství, které v něm máme.

Kde se to v Bohu bere?

A je to vůbec pravda?

No, kde by se to jinak vzalo v nás? Písmo říká, že si nás Bůh stvořil ke svému obrazu - k tomu můžeme dojít, svým jednáním máme zrcadlit Boží jednání.

Kde se bere v rodičích cit, obětavost a trpělivost v péči o děti?

Kolik přejícnosti, starostlivosti, věrnosti a obětavosti vydá za život mámino srdce?

Jaká to je krása, když zájem táty o děti vydrží napořád. Když dokáže sám sebe ukáznit, aby děti viděly, že sám dodržuje to, k čemu je vede.

Co pro budoucnost dětí znamená, vidí-li na rodičích, že se mají rádi a mají k sobě úctu. Když na rodičích vidí, že si přejí, aby spolu byli po celou věčnost.

Kdo takové rodiče zažil, není divu, že jejich smrt oplakává.

Kdo takové rodiče zažil, tomu je mu Bůh pochopitelnější.

Manželé, kteří se mají rádi, dávají dětem dobrý příklad a ukazují jim velikost Boží lásky - když my chybující lidé vás máme rádi, jak teprve vás má rád Bůh - takoví rodiče jsou pro své děti velikým požehnáním.

Takovým rodičům se dostane nesmírného požehnání od Boha.

Ale ve vztahu k Bohu i k lidem - i k nejbližším - se nedá nic přeskočit.

Rychlým nadšením se nenahradí vytrvalost a věrnost v časech dobrých i těžkých.

Vy, rodiče, trnete o své děti, aby se nevydávaly na špatné cesty, a trápíte se, pokud vaše děti bloudí. Podobně si farář dělá starost a trápí se o své farníky.

Podobně - a mnohem víc - se o nás stará a trápí se Bůh.

Kdo má oči, vidí to. Kdo má uši, slyší o tom, kdo má vnímavé srdce, ten tomu rozumí.

Čím jsme starší, tím víc můžeme Bohu rozumět a víc na něj může dát.

Vážíme si jeho slov, promýšlíme je a nosíme je ve svém srdci jako vzácný klenot.

-------------

Poznámky:

/1 Patří k tomu další místa o povinnosti legitimování proroka: Ex 19 20,18-22, Dt 5,1-5.22-33 a Dt 18,15-22 (najít předchozí).

Před třemi lety jsme o tom podrobněji mluvili.

/2 Znám osobu, která se na motorce v zatáčce vyklání na opačnou stranu, než řidič - "vyvažuje" rovnováhu. Jisté kníže kněžské se snaží usmiřovat znepřátelené: navrhuje zloději a okradenému, aby šli spolu na polovinu cesty - aby se vzali za ruce a zloděj vrátil okradenému 50.000 ze 100.000 ukradených. Takové názory ovšem neladí s názory Krista Pána, prokazují mu medvědí službu a páchají násilí na poškozeném.

/3 Tak to už bývá. Např. za minulého režimu mnoho lidí neobjevilo velikost Václava Havla. Když se V. Havel stal presidentem, řada lidí se okolo něj začala šmrdolit, v naději, že pro sebe něco získají. Když V. Havel na Hradě skončil, "přehorliví ctitelé" mu nemohli přijít na jméno. Dodneška jeho velikost neobjevili.

/4 Pravila jedna paní, jak se těší na setkání se Svatým Otcem, neboť setkání s takovým člověkem nás může proměnit. Vypadá to hezky, nic proti setkání s papežem, ale jak nás proměňuje setkání s Bohem v jeho slově a při jeho hostině?

/5 Nezkoušejte někomu namítnout, že není pravda (to by boží království na zemi bylo už dovršeno). Nezkoušejte to, přinejmenším by vás lidé označili za toho, který všechno krásné bourá.