5. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Job 7,1-4.6-7 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Job 7,1-4.6-7; 1 K 9,16-19.22-23; Mk 1,29-39
Datum: 8. 2. 2009
Zopakujme si: v Kafarnau Ježíše přijali v domě bratrů Šimona a Ondřeje. V sobotu šel Ježíš s ostatními do synagogy - "v civilu" - jako řadový člověk. Ale jeden posedlý zlým duchem záměrně škodlivě prozradil, že Ježíš přichází od Boha. Ježíš se bránil, zlého ducha umlčel a poslal do háje.

(Uvidíme, že škoda na lidech nastala.) Hned po návratu z kostela Ježíš uzdravil maminku Petrovy manželky.

Na rozdíl od "zbožných" lidí, kteří se nad Ježíšovým uzdravováním v sobotu (a navíc v synagóze) často pohoršovali, Ježíšovi učedníci byli lidé duchovně pružní - těm uzdravování v sobotu nevadilo.

Je důležité si to uvědomit! /1

"Po západu slunce začali lidé k domu Šimona a Ondřeje přinášet nemocné a posedlé, aby je Ježíš uzdravil".

V sobotu židé neměli pracovat. /2

"Přehorliví" byli přesvědčeni, že se v sobotu nesmí nic nosit, ani nemocný člověk.

Proto začali nosit své nemocné k Ježíšovi až "po západu slunce" - to už byla neděle. /3

Známe pojem jedovaté a "falešné zbožnosti". Už víme, že nás k ní navádí ďábel. "Když lidé spí(!) nepřítel seje na pšeničné pole jílek mámivý." (Mt 13,24-30.36-43)

Místo povyšování se nad židy se máme ptát, jakým fíglem se dnes nás snaží zlý duch odlákat od Ježíše. /4

Dalších svodů si všimneme za chvíli.

Dobře rozumíme snaze židů sehnat pomoc jejich nemocným. Nanosili k Ježíšovi své marody a velice upřímně jej prosili o uzdravení. Asi bych to udělal stejně.

Ale evangelium nás učí něčemu jinému. Neučí tak, jak bych učil já.

Já bych byl spokojen, že je v Kafarnau o Ježíše veliký zájem. Už v synagóze si všimli: "Co je to?

Nové učení - a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!"

Já bych řekl, sláva, teď na Ježíše dají!

Jenže Ježíš hned ráno odešel. Proč? Že by mu ujel vlak? Ježíš přece nikam nespěchal, nic nešidil, dělal vše pečlivě a neutíkal od rozdělané práce.

"Jdeme pryč, já jsem přišel kvůli vyučování."

Ti lidé se na Ježíše tlačili kvůli zdraví.

Nezajímali se o Ježíšovy názory. /5

Ježíšovi neujel vlak, ujel lidem z Kafarnaa.

Měli o Ježíše jiný druh zájmu.

Co by Ježíš mezi nimi dělal.

(Jestlipak by se zdržel u nás?

Jestlipak se u nás zdržuje?)

Ale, vždyť ti lidé mu provolávali slávu nejen v synagóze: "Pověst o něm se hned roznesla po celém galilejském kraji".

Jenže Ježíš není narcis, kterému záleží na slávě a světle reflektorů.

Všimli jsme si, že ukvapenou a nedomyšlenou zbožnost a slávu chce vyprovokovat ďábel.

"Lidi, pozor, vy nevíte, koho mezi sebou máte!"

Jenže Ježíš po nás nejprve chce, abychom přemýšleli, kdo Ježíš je a pak se ptali, co po nás chce. A jestli o naše slavnosti stojí. Jestli netouží po něčem jiném.

Není těžké si zkontrolovat, zda se Ježíši naše modlitby a naše slavnosti líbí. /6

Před týdnem jsme si říkali: "Nikdy nepodceňujme nepřítele, ďábla.

Navíc, buďme upřímní a udělejme si nejprve jasno:

Copak já jsem dostatečně hodný toho, abych mohl Ježíšovi provolávat slávu? /7

To, že smím kázat a smím být členem Ježíšovy církve, je čest pro mě a ne pro Ježíše!!

Nevím, co si myslíte vy o sobě?

Vím, že musím vážit svá slova, aby byla pravdivá, aby byla podložena poctivým životem.

Známe to ze vztahů s druhými lidmi. /8

Ježíš přišel kázat - "kvůli tomu jsem přišel".

Ježíš ví, kolik mají židé nedomyšlených prvků zbožnosti.

Ví, kolik toho máme my.

Proto přišel lidi učit.

Nepředává nám seznam co a kolik jí, které písničky a básně má rád. A jakou muziku a jaké obrazy.

A přesto mu můžeme porozumět a zvědět, čím mu uděláme radost.

Kdo neví, může si nechat poradit.

Od koho? Třeba od Ježíše. V evangeliích je popsáno, co Ježíš chválil, co ocenil a co ne.

(Nad "zbožným" a bohatým mladíkem posmutněl.)

I dnes přichází Ježíš "anonymně" - "Až přijde Syn člověka..."

Pokud někdo neví, odkud ten text je, ať se zeptá svého souseda.

Nepřehlédněme, co Ježíš učí!

Znovu a znovu varuje před nekvalitní zbožností, upozorňuje, že i nám hrozí konflikt při setkání s proroky a s Mesiášem.

"Čas se naplnil, království Boží se přiblížilo".

Ježíš chce poctivé židy probudit k přemýšlení.

Ale ďábel chce Ježíšovu snahu zmařit.

Ďábel nečeká, až mu ujede vlak. Dřív - než ti poctiví začnou uvažovat - už ďábel v lidech vzbuzuje povrchní nálady, předčasná nadšení, která vedou ke špatnému konci.

V Kafarnau se to ďáblovi podařilo. Račme si toho všimnout. /9

Léta jsem si myslel, že to bylo dobře, jak se v Kafarnaum lidé k Ježíšovi nahrnuli. Myslel jsem si, že mohl být Ježíš rád. Mohl slavit úspěch.

Jenže - hned ráno Ježíš odešel jinam.

Nepřišel na prvním místě uzdravovat, ale kázat: "protože k tomu přišel".

"Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu". Mk 1,15

Dvě věty, které se nám vejdou na jeden řádek.

Jenže těchto pár slov je obsahem celé knihy evangelií. Představme si knížku, která má na první stránce obsah kapitol.

Ty dvě krátké věty jsou nejstručnějším obsahem celého velikého Ježíšova učení.

Jsou obsahem celého Ježíšova života. /10

Není tak úplně jednoduché obdarovat druhého.

Vypravovaly si dvě kamarádky.

Jedna říká: "Manžel byl v Norsku na lovu ryb".

"Jó," odpovídá druhá, "a copak ti přivez?"

"Takle velkej loveckéj nůž", a ukazovala rukama přes půl metru.

Ježíš nás učí Bohu porozumět, ukazuje nám, odkud a kdy odjíždějí vlaky.

Záleží mu na tom, abychom nepromarnili příležitosti a život.

---------------

Poznámky:

/1 K následování Ježíše patří porozumění věci. Proto k učednictví patří vzdělávání - a porovnávání si svých názorů s názory Ježíše. Do svého životního programu jsme si zabudovali vzdělávání nejen ve věcech světských.

Evangelia nás chtějí dostatečně naučit správně rozlišovat a hodnotit.

Ježíš říká: "Každý vzdělaný (ten, kdo čte v bibli, písmák - zákoník), který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré"." (Mt 13,52)

/2 "Šest dnů budeš pracovat, sedmý den je dnem odpočinutí ..." (Srov. Ex 19,8n)

Hospodin nám daroval sváteční den pro odpočinutí, pro radost, pro slavení.

Víme, co "zbožní" tenkráte s přikázáními (nejen) o sobotě udělali.

Stále se to opakuje - ti, kteří neobjevili Boha jako přítele a představují si jej podle sebe, podle tvrdých otců nebo podle vládců, vypracovávají přísný a pedantský zákoník, aby - podle nich - bylo jasné, kde je dělicí čára, kde už nastává hřích.

Tito lidé se ptají: "Byl to hřích nebo ne?" bez ohledu na situaci a motivy. Uniká jim smysl ustanovení, neporozuměli Bohu.

Navíc přehlédli větu "u Mojžíše": "Nic nepřidáš a nic neubereš!" (Srov. Dt 13,1)

/3 U nás den začíná a končí půlnocí, židům je přelomem mezi dny západ slunce a vyjití první večerní hvězdy.

Sobota začíná v pátek večer po západu slunce a konči v sobotu západem slunce. Vyjitím první hvězdy začíná neděle.

/4 Alkoholik je přesvědčován: "Co bych podstupoval nějaké protialkoholní léčení, mám se v rukou, mohu s pitím kdykoliv přestat.

Jeden z manželů - většinou mužský - tvrdí: "Našemu vztahu nemůže nikdo porozumět, kam bych chodil". (Čímž tvrdí, že je nejchytřejší.)

Do manželské poradny jdou jen ti, kteří připouštějí, že se mohu v něčem mýlit a zajímá je, jak lze něco dělat lépe.

Pyšný a nepokorný člověk je přesvědčen, že on ví, jak je vše před Bohem správné. Svou povýšenost zakrývá množstvím "zbožných úkonů".

/5 Přece: "Kázání má být krátké!"

Před týdnem jsme jeli v Pardubicích okolo zimního stadiónu. Narváno. Pochybuji, že tam někdo říká, ten hokej je dlouhý, poslední třetina by se měla zrušit.

/6 Líbí se mu natolik, nakolik se nám dostává naplnění jeho příslibů - třeba na konci Markova evangelia:

Ježíš poslal apoštoly (a učedníky): "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.

Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.

Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je."

Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.

Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními. (Mk 16,15-20)

/7 V některých "zbožných" knížkách se tvrdí, že i zlí duchové vzdávali Ježíši chválu. Ověřme si, zda to je pravda a jakou by to mělo logiku a podle čeho se poznají Ježíšovi obdivovatelé.

/8 V krematoriu řečník vychvaloval nebožtíka.

Malý kluk zatahal mámu za sukni: "Pojď pryč, jsme na jiném pohřbu".

/9 Může se to ďáblovi podařit dnes?

Jakpak se mu daří dnes?

/10 Jsou lidé, že použijí z knihy jeden odstavec a před druhými jím šermují a předstírají,co všechno přečetli.

Jsou lidé, že umí ty dvě Ježíšovy věty opakovat, ale nevědí ani, jaký význam ta jednotlivá slova mají. Natož aby se zajímali o jednotlivé vyučovací lekce Ježíšova vyučování.