7. neděle velikonoční

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jan 17,11 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Sk 1,1-26; 1 Jan 4,11-16; Jan 17,11b-19
Datum: 24. 5. 2009
Nasloucháme dalšímu úryvku Ježíšovy poslední vyučovací lekce. Říkali jsme si, je určená pokročilým učedníkům, kteří už Ježíše znají, rozumí jeho řeči a způsobu jeho vyučování. Maturant, natož vysokoškolák, píšící diplomovou práci už zná mnoho vyučovací látky. To neříkám proto, abych někoho odradil, ale abychom věděli, že všechno chce své. Mnoho slov vypadá naprosto jednoduše, ale nemylme se, rozumět Janovu evangeliu vyžaduje dost velikou znalost. Zvláště pak pro text Ježíšových závěrečných slov.

Vyučovací lekce je pozváním k poznání. Biblický výraz "poznat" znamená nejen objevit důvěrný vztah Boha a Ježíše k nám, ale také na tento vztah odpovědět, vstoupit do něj.

Říkáme si, že modlil-li se Ježíš lidskou řečí, je to informace pro nás (sám pro sebe se modlil "otcovštinou"). 

Čtu knihu Jakoba Neusnera: "Rabín hovoří s Ježíšem". Několik našich autorit knihu pochválilo. Mně je smutno z toho, jak rabín vidí Ježíše - za což úplně nemůže, odčítá totiž z našich rtů. A jsem smutný z toho, že mu nikdo neříká: "Milý pane rabíne, evangelium mluví jinak, než si myslíte".

Copak se nenajde křesťanský rabín na úrovni J. Neusnera, který s ním bude schopen mluvit na stejně solidní úrovni?

U nás se stalo něco podobného. Jeroným Klimeš ve své knize: "Psycholog a jeho svědectví o Kristu" popisuje jak on, psycholog, vidí Ježíše. Klimeš nese svou kůži na trh - ale nikdo neodpovídá. Jsme nebo nejsme toho schopni? 

Pěstujeme teologii, vychází mnoho zbožných knížek, ale nezaměřili jsme se na podstatné - jak porozumět Ježíši a Bibli. Všelijaká soukromá zjevení prosťáčkům vzbuzují větší pozornost než základní zjevení pro všechny. (Dokonce znovu vyšla knížka pro děti(!) Jak Pán Ježíš chodil se sv. Petrem po zemi.)

Církev dlouho tvrdila, že každé slovo v Bibli máme brát doslovně: "Jonáše spolkla velryba a Ježíš 40. den po vzkříšení kosmickým letem odfrčel nad mraky. Bible popisuje, jak vznikl svět."

Po velkém odporu jsme konečně přijali, že v Bibli jsou různé literární druhy.

Vážím si biblistů (a vůbec každého, kdo něco ví), ale jsem v rozpacích nad tvrzením některých z nich o evangeliích. Mluví o rozdílu výroků Ježíše a dalších vrstvách pozdější církve v Novém zákoně. Obecně se uznává, že Bible je podstatně dílem Ducha svatého. O Starém zákoně nikdo nepochybuje, ale podle velkého proudu současných biblistů to vypadá, že Bůh už nestačil pohlídat solidní napsání Nového zákona.

Existují slušné komentáře ke Starému zákonu, ale není ani možné sehnat slušný výklad k Novému zákonu. Na ten si nikdo netroufne, vše je teď v Novém zákoně nejisté...

Možná k vám tyto dohady nepronikly, ale bezradnost nad evangelii je všeobecně patrná.

(Omlouvám se, že to popisuji zkratkou. A hlavně bych nechtěl vypadat jako chytřejší.) Doufám, že tato krize pomine.

Po staletí byl Ježíš chybně představován jen jako Bůh a zapomínalo se na jeho lidství, dnes je už po řadu desetiletí kyvadlo vychýlené do protilehlé krajní polohy - v Ježíši vidíme především člověka a jen formálně připouštíme, že je také božím synem.

Není vůbec jednoduché si představit, jak Ježíš jednal a myslel coby člověk a Boží syn.

Zkusme si všimnout Ježíšovy věty z dnešního úryvku:  "Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě."

Co si představujete pod slovem posvětit? ("Pane faráři, posvěťte mi křížek")

Říkáme o někom: "Zasvětil svůj život sportu, vědě, umění, rodině, potřebným, ochraně životního prostředí ..." Někdo se do něčeho ponořil, značně se něčemu nebo někomu věnuje a mnohé tomu v životě podřídil.

Také používáme obrat "být zasvěcen" - uveden do nějakého poznání, vědění, dovednosti, úkolu, poslání ...

V náboženském smyslu něco posvětit znamená uspořádat do vztahu s Bohem.

Křtem jsme byli zasvěceni do vztahu s Bohem a k budování jeho království. Svatbou se jeden druhému zasvěcuje do křesťanského způsobu manželství a rodiny, kněžskou ordinací se zasvěcujeme ke službě církevní obci. Je k tomu zapotřebí nechat se osvítit, abych mohl být ponořen, abych se ponořil do Ježíšova světla, do jeho výuky, poznání a způsobu života. Víme, co potřebuje vědět, znát a umět lékař nebo maminka.

Ježíš se přišel zasvětit nám - lidem. Nepotřeboval se zasvětit Bohu, je přece Boží syn.

Přišel, aby nám ukázal, jak vypadá lidský život uspořádaný do vztahu s Bohem.

Je důležité si podržet vědomí, že Ježíš je jednak Bůh, ale také člověk.

Znovu řeknu, že se dnes zapomíná na to, že je také Boží syn. Pochybuje se o jeho vědomí, že je synem božím, mluví se o jeho krizi víry ("Bože, proč si mne opustil") ... někdy se zpochybňují jeho znamení (zázraky).  

Ježíš měl možnosti lidské a boží. Neomezujme jej jen na ty první možnosti. Použiji přirovnání.

Naši lékaři dnes při operacích nepoužívají jen přirozené ruce, ale také "laparoskopické ručičky". /1 Dávno se nedíváme na svět jen svýma očima, ale také koukáme dalekohledem do kosmu a mikroskopy dovnitř mikrosvěta.

Ježíš měl mimo lidské výbavy ještě další výbavu. Ale coby člověk se učil v dětství používat ruce, řeč i lidský mozek.

Kvůli nám a pro nás se Ježíš stal člověkem. /2

Božím synem už je, nepotřebuje se jím stávat, ale stal se člověkem - a to je proces od miminka k dospělosti. Své lidství nám jako člověk daroval, nám se zasvětil, my jsme potřební, nám se věnuje, abychom nebloudili a žili osvíceni boží pravdou. Abychom měli nové poznání, nový rozhled a nový vhled. Abychom viděli, jak se v nejrůznějších situacích máme zachovat, jak si uspořádat sebe a vztahy s druhými. /3

Ježíš za nás nic nedělá, např. aby se za nás naučil psát, a byl pak schopen za nás napsat nějakou žádost; ne, nás chce naučit psát.

Zasvěcuje se nám, jako třeba učitel se zasvěcuje vyučování dětí. Učitel se snaží pochopit a zvládnout vyučovací látku, aby ji mohl co nejlépe vysvětlit dětem, aby je dobře učil.

Kdo někdy něco učil, dobře ví, že něco jiného je pochopit látku a že další dovedností je umění srozumitelně vyučovat tak, aby to studenti pochopili (a aby je to bavilo). Vymyslet takový způsob výuky dá učiteli nezanedbatelnou práci - i když dostal dar vyučování. /4

Ježíš má naprosté poznání Boha, nic nemusí lovit z paměti, ale skrze svou lidskou výbavu, skrze  svůj lidský mozek nám chce ukázat, že člověk je schopen lidským mozkem dostatečně Bohu porozumět.

Ježíš se nestydí za nic lidského, nestydí se za obyčejná slova. To my často ve své řeči o Bohu požíváme všelijaké zvláštní (vznešená?) a nesrozumitelná slova. Vypadá to jako kouzla a magická řeč. Ježíš mluvil srozumitelně. Používal slova z našeho světa. Na tom, co vidíme okolo sebe a prožíváme, ukazoval jak je to s Bohem. /5

Zkusím použít poněkud primitivní představu, představme si Ježíše, že má dvoje ruce, dvoje oči, dva mozky. Ale má jednu vůli. Může cokoliv vyřešit, pomocí Božího "mozku", Božích "rukou".

Svým pozemským životem nám ukazuje člověčinu - to, co od nás Bůh chce. Tu člověčinu a jednání se sám naučil a odzkoušel skrze svou lidskou výbavu. Lidským mozkem si promyslel to, co nám - lidem chtěl říct a naučit nás.

Ježíš je výtečný učitel, několikanásobně výtečný. Proč? 

1. Je dokonalý znalec věci.

Nikdo nebyl v nebi, Ježíš v nebi byl. Ježíš přímo nazírá Otce. Je schopen se s ním domlouvat a rozumí mu. Dokonale zná to, co nám chce vyučováním předat.

2. Je dokonalý lingvista a překladatel.

Zná jazyk a dovede vyjádřit, co zná. Dokonce do cizí řeči. Co je učiteli platné, když něco dokonale zná v češtině, ale není schopen učit Angličany.

Ježíš se s Otcem "domlouvá "otcovštinou" a od matky zná mateřštinu (je člověkem). Když nám chce něco vysvětlit, umí perfektně přeložit "Boží vůli" - to co si přeje Bůh - do mateřštiny, do lidského jazyka.

3. Je dokonalý pedagog.

Dobrý učitel nejen zná předmět vyučování, ale navíc umí vyučovací látku žákům vysvětlit. (Také jste nudným učitelům říkali "uspávači hadů"?)  Kdo objeví Ježíšův způsob vyučování, je nadšen. (Definice jsem zapomněl. Podobenství je modelem, kterému porozumí i dítě.)

4. Je dobrý psycholog.

Učitel, který je dobrý psycholog, zná myšlenkové pochody u svých žáků. Umí výuku správně dávkovat a seřadit ji tak, aby ji žák mohl pochopit.

Na tvoření kosmu pracuje Bůh ve Třech osobách. U zrodu lidstva i andělů byl Ježíš jako Boží syn, o tom by tedy měl něco vědět. Nepochybujeme, že měl vhled do myšlení lidí. /6

Nebudeme pochybovat, že by Ježíš neznal, jakým způsobem člověk myslí. Je výtečným učitelem, protože se dovede s lidmi domluvit a navíc - neboť zná lidskou psychologii - umí volit nejvhodnější způsoby vyjádření.

Nepřehlédněme, že si Ježíš pro sebe ve svém lidském životě nic nezjednodušil. /7

Na sobě si odzkoušel srozumitelnost a objevitelnost těch věcí, které po nás chce. Pokud by někdo jednou před Bohem namítal, já nerozumím tomu, co po mě Ježíš chce, pro mne je to moc složité, povstane (mimo jiných lidí) také Ježíš a řekne: "Já jsem to se svým lidským tělem dokázal. Ale ty jsi hodil flintu do žita".

Smysl toho "sám sebe za ně posvěcuji" je v Ježíšově snaze a odzkoušení si na sobě co znamená být člověkem. Prošel a odzkoušel si roli žáka i učitele. Odzkoušel si na sobě schopnost lidského mozku, myšlení i možnosti lidského mozku pochopit a vyjádřit to, co poznával jako Boží syn. A s kapacitou lidského mozku to dokázal srozumitelně přeložit nejen do lidské řeči, ale i do lidského života. (Když něco začal vysvětlovat, dovedl to až do konce. Nikdy neprohlásil, jako my: "To je nepochopitelné tajemství".

Samozřejmě pro prvňáčka je mnoho věcí nepochopitelných, ale maturant už mnoha věcem rozumí.

S chutí tedy můžeme dál naslouchat Ježíši. Těším se, že se v "očistci" rád přihlásím mezi začátečníky. Ne mezi pokročilé. Těším se, že se mi konečně dostane pořádného vzdělání. /8

Nemusíme se vymlouvat, že mnoha věcem z Písma nerozumíme, hledejme, ptejme se a vracejme se k pochopení předešlých lekcí.  

Bible je geniálně napsaná. Je v ní řeč o nejvyšším porozumění a poznávání. Katechismus nám žádné podobenství nevysvětlí. Lidi nad podobenstvím ohrnují nos, ale Ježíš je používal jako stěžejní vyučovací prvek.

Podobenství je modelem. Modelování se dnes používá v moderním vyučování i ve vědě. Trenažéry jsou prostředky modelování. Ale byly doby, že se křesťané před profánními filosofy za podobenství styděli. Je chvályhodné, že překládali biblické poselství do jiné kultury (např. antické), ale pak sami zapomínali na geniální způsob biblického vyučování (o Ježíšově vyučování ani nemluvě).

O tom všem by se dalo říci více a hlubším způsobem (naříkám, že nemám více času).

Kdo chce, může si ověřit, že Ježíš je učitelem, nad kterého není rovno. Je odborník, perfektní lingvista a perfektní psycholog, který dovede látku zpracovat tak, aby ji pochopilo i bystré dítě.

Ježíš nám věnoval velikou pozornost, to je veliký projev jeho úcty k nám.

Za Ježíšovými slovy: "Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě," stojí Ježíšova veliká práce na jeho lidství a učitelském umění. Oceňme to.

-------------

Poznámky:

                  /1    Včera mi moji kamarádi říkali, operuje se už i na dálku roboticky. Je už možné operovat v kosmu, i když lékař je v nemocnici na zemi.

                  /2     Na Ježíšově lidském životě vidíme, jak Bůh jedná s člověkem a jak si Bůh představuje pěkný život člověka.

                  /3     Mluvili jsme o základech stavby - "nárožní kámen" a o podobenství o vinném kmeni a o možnosti propojení s Ježíšem a o "sjednocení" s ním (v eucharistii).

                  /4     Vzpomeňme na Ježíše na poušti - nešel se postit, připravoval si osnovu vyučování. Samozřejmě si to konzultoval s Otcem. (Kdo něco ví o kumštu vyučovat, ten se nad tímto výkladem nepohoršuje.)

                  /5     Ježíš mluvil o vodě, o zrní, olivách, vínu, o ovcích a holubech (také o vlcích, nečistých psech, sviních a zmijích) .... Mluvil o Otci a sourozencích. K největší modlitbě - k nejbližšímu setkání - použil běžný chléb, víno a rodinný rituál.

Má rád lidský život a stvoření. Vychutnával si jeho krásy.

                  /6     Když byl Ježíš v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal; nepotřeboval, aby mu někdo o něm říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku. (J 2,23-25)

                  /7    Ježíš si neobstaral žádné protekce, žádná zděděná privilegia, nevyvinul žádné úsilí o kariéru a světskou moc, která by jej vynesla do záře reflektorů. Netoužil po titulech, prstenech, rouchách a odznacích hodností a funkcí.

                  /8     Před týdnem jsem si zjednával pana Prof. Jana Sokola, že nám v "očistci" (v doškolování) bude přednášet a vést nás ke správnému a logickému myšlení. ;