Slavnost Nejsvětější Trojice
Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: 1J 3,1-2 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Dt 4,32-34.39-40
Datum: 7. 6. 2009
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: 1J 3,1-2 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Dt 4,32-34.39-40
; Řím 8,14-17
; Mt 28,16-20
Datum: 7. 6. 2009
V dnešních textech je řeč o Bohu; o Otci, Synu i Duchu svatém.
Co bychom řekli někomu, kdo by se nás zeptal:"Jaký je Bůh, kdo to je? Řekni mi o něm něco, o jeho osobnosti. Jakého ducha má Bůh?"
I když je Bůh naprosto jinou bytostí než my, židé a křesťané o něm mohou mnoho co říci.
Bez velkého přemýšlení můžeme ledacos o Bohu říci, něco nakousnu a vy si pokračujte, bude to moc pěkné přemýšlení o Bohu.
Stvořitel: nevyčerpatelné množství umění, nápadů, harmonie a krásy.
Vynálezce, konstruktér, programátor, psycholog, básník, manažér, nevyčerpatelný zdroj obdarování ... Pokračujte, prosím ...
Bůh velkoryse zvoucí člověka k dotváření světa (není jako táta, který nepůjčí klukovi hoblík, aby na něm neudělal zub).
To vše v bezkonkurenční míře, genialitě a rozmanitosti a jedinečnosti.
Král Izraele: supervelmoc, spojenec, tvůrce ústavy, řádu, rodičovská náruč /1, věrný, vysvoboditel. Pevný a slitovávající se. Milosrdný a vysvoboditel ... Pokračujte, prosím ... /2
To vše v jedinečné velikosti a věrnosti.
Ježíš: (obraz Boží) přítel, bratr, ten, který umí mít rád, mistr slova a paradoxů, bojovník, hrdý a něžný. Mající úctu k ženám, dětem i k průserářům. Vznešený a se smyslem pro humor. Silný a soucitný k nejslabším. ... Pokračujte, prosím ...
Na Ježíše si lidé sáhli.
Duch svatý: /3 Paraklétos (průvodce), ten, který v nás touží přebývat. /4
Ten, který nám připomíná co je dobré, uvádí nás do veškeré pravdy, obdarovává nás osobitými dary
(v Novém zákoně jich je vyjmenováno přes čtyřicet) ... Pokračujte, prosím ...
Hospodina nikdo neviděl, ale jeho dílo a péči, zakoušíme na vlastní kůži.
S Ježíšem se za jeho pozemského života řada lidí osobně setkala.
Není jen naším společníkem na cestě. Není pouze Vyučujícím, ani jen Mistrem, ukazujícím, jak se určitá dovednost dá osvojit. Nespokojil se jen s úlohou někoho, kdo nás povzbuzuje a je nám vzorem, ale chce k nám přicházet zevnitř skrze svého a Otcova Ducha. .
Duch nás narovnává, uzdravuje, posiluje, vyztužuje nás svým Duchem.
Můžeme se ponořit do Ducha, aby prostoupil i naše nitro. Ježíš není jen naším společníkem na cestě, který nás vyučuje (Učitel) a ukazuje, jak se "to dělá" (vyučuje dovednost, je Mistrem).
Biblické vyučování není nezáživné, ani nesrozumitelné, není neproniknutelným tajemstvím.
Mluvíme-li o každé "osobě" boží zvlášť, docela to jde. Jeden Bůh v Trojici je pro nás dost těžko představitelný. Bůh je jinou bytostí než my.
Nejen židé a muslimové nám předhazují, že nejme monoteisté, že hlásáme mnohobožství.
Ale to jsou zbrklé soudy. Bez řádného a pečlivého postupu k porozumění nepochopíme ani věci okolo nás. (Nad uspořádáním hmoty zůstává náš rozum stát. Mnoho a mnoho věcí zůstává za-zrakem člověka.)
Kdo je pohodlný o Bohu přemýšlet a mluvit, šidí se o největší krásu a o největší poznávání (poznávání je přece velikým zážitkem). Bůh nám o sobě dostatečně vypráví. Tak, abychom mu porozuměli.
Bůh není samotář. V Bohu existuje společenství, ve kterém jeden žije a myslí na druhého (na druhé) a dává přednost druhému (druhým). Navíc "Rodina" božích osob není uzavřena dovnitř. Žije pro
vše, co vyšlo z Boží ruky a nám lidem slouží do roztrhání těla. (Ledacos z Boha zrcadlíme. Proč si lidé pořizují děti? Touží pro někoho žít. Bůh si nás zřejmě pořídil ze stejné potřeby.)
Toto poznání o Bohu je důležité pro nás, pro naše soužití s druhými, pro smysl našeho života a pro program, kterým se uskutečňujeme jako obraz boží.
Jsme pozváni a vztaženi do boží rodiny, jsme stvořeni do společenství (nejméně dvou - v manželství, nikdo nemůže být sám obrazem božím).
Už víme, že si nemáme vytvářet představu o Bohu podle svých rodičů (nedokonalých) a podle svého nedokonalého rodičovství. /5
Máme to udělat naopak, podle Božího jednání k nám se učíme jednat se svými dětmi.
Máme si všímat ušlechtilého jednání mezi Otcem, Synem a Duchem sv. a učit se jednat podobně se svými nejbližšími.
Bůh nestojí o přebývání v domě z kamení, touží spojit svůj život s námi. Nás chce prostoupit a pozvat k nejtěsnější spolupráci. Jeden z apoštolů říká, už teď jsme božími dětmi, co z nás bude v budoucnosti - to bude veliké překvapení. Těšte se! (Srov. 1 J 3,1n
-----------------------
Poznámky:
/1 Bůh má v Bibli také mateřské rysy.
Např.: Sijón naříkal: "Hospodin mě opustil, Pán na mě zapomenul."
Cožpak může zapomenout žena na své dítě, neslitovat se nad synem vlastního života?
I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní ..." (Iz 49,14-16
/2 Muslimové říkají, že Bůh má 99 jmen. Komu chce, zjeví Bůh sté jméno.
/3 Mám někde zahrabaný starší text o působení Ducha božího ve Starém zákoně. Až ho najdu, pošlu jej, abychom si mohli udělat základní ucelenější představu o Duchu.
Měli bychom si shromáždit, co všechno můžeme říci k dechu, duchu a větru (ruah). A k dalším biblickým symbolům používaným o Duchu: o vzduchu, vodě a teplu (ohni). Bez nich se �ivot neobejde, jsou životodárnými živly. I obraz holubice je výstižný. (Něco jsme si říkali už dříve.) Krev také souvisí s duchem.
Vzduch a čistá voda nejsou vidět.
Voda (a ostatní tekutiny) se přelévá, vylévá se .... Stejně i plyn těžší než vzduch.
"Vyleji na vás svého Ducha". Duch je vyléván.
Před týdnem jsem stihl jen něco. Pár věcí přidám.
Duch duje. Vítr vane a věje (přivál navál, zavál, odvál ...)
Ve zdravém těle zdravý duch. Ne-mocného trápí neduh.
"Chodí jako tělo bez ducha".
Něco je bezduché (zábava), postrádá to smysl, chybí tomu to podstatné.
Vůně se šíří vzduchem. Nelze si na ni sáhnout. Povznáší, těší. Olej používaný k biřmování a ordinaci voní. (Izraelští králové nebyli korunováni, ani nenosili korunu, ale byli ovonění, měli "vonět po Bohu".) Křesťan má svým jednáním být druhým příjemný jako krásná vůně.
Vůně (rusky duch) přitahuje. Zápach odpuzuje. ("Jeho dech je puch".)
Pneumatika bez vzduchu nebo plynu je nepoužitelná. Nahuštěná mnoho unese.
Antika rozlišuje tělo, duši (tu mají i zvířata) a ducha.
Potřebujeme potravu pro tělo, pro duši - přátelství (setkávání, rozhovory všeho druhu - potěšující, uklidňující i zneklidňující otázky, nové myšlenky) i duševní pokrm a nápoj k růstu vztahu s Bohem (setkávání, slovo Boží, Tělo a Krev Páně, svátosti).
/4 Bůh nepřebývá v nějakém "baráku", ale v člověku a uprostřed dobrého soužití lidí.
/5 Pokud to někdo udělá, chybí mu vedle přísného Otce mámina náruč. Např. lidová zbožnost Boha podceňuje a své potřeby si promítá do nesmyslných projektů. O P. Marii mluví jako o "Matce Boží", "Matce Stvořitelově"a "Prostřednici všech milostí". Bez znalostí historických okolností o vzniku těchto vyjádření a v pseudozbožnosti pak snadno dochází k naivním a zároveň děsivým představám...
Kdekdo pak obviňuje Boha za to, že jej opustil, má pocit, že jej Bůh trestá, mstí se, dopouští války a neštěstí, ale nebeská Matka nikoho neopouští. Naopak tvrdí, "že nebylo slýcháno, že by Maria někoho někdy opustila", dokonce manipulativním a vydírajícím způsobem.
Ježíšově matce to radost nedělá. Může být snad některý tvor milosrdnější než Bůh?;
Co bychom řekli někomu, kdo by se nás zeptal:"Jaký je Bůh, kdo to je? Řekni mi o něm něco, o jeho osobnosti. Jakého ducha má Bůh?"
I když je Bůh naprosto jinou bytostí než my, židé a křesťané o něm mohou mnoho co říci.
Bez velkého přemýšlení můžeme ledacos o Bohu říci, něco nakousnu a vy si pokračujte, bude to moc pěkné přemýšlení o Bohu.
Stvořitel: nevyčerpatelné množství umění, nápadů, harmonie a krásy.
Vynálezce, konstruktér, programátor, psycholog, básník, manažér, nevyčerpatelný zdroj obdarování ... Pokračujte, prosím ...
Bůh velkoryse zvoucí člověka k dotváření světa (není jako táta, který nepůjčí klukovi hoblík, aby na něm neudělal zub).
To vše v bezkonkurenční míře, genialitě a rozmanitosti a jedinečnosti.
Král Izraele: supervelmoc, spojenec, tvůrce ústavy, řádu, rodičovská náruč /1, věrný, vysvoboditel. Pevný a slitovávající se. Milosrdný a vysvoboditel ... Pokračujte, prosím ... /2
To vše v jedinečné velikosti a věrnosti.
Ježíš: (obraz Boží) přítel, bratr, ten, který umí mít rád, mistr slova a paradoxů, bojovník, hrdý a něžný. Mající úctu k ženám, dětem i k průserářům. Vznešený a se smyslem pro humor. Silný a soucitný k nejslabším. ... Pokračujte, prosím ...
Na Ježíše si lidé sáhli.
Duch svatý: /3 Paraklétos (průvodce), ten, který v nás touží přebývat. /4
Ten, který nám připomíná co je dobré, uvádí nás do veškeré pravdy, obdarovává nás osobitými dary
(v Novém zákoně jich je vyjmenováno přes čtyřicet) ... Pokračujte, prosím ...
Hospodina nikdo neviděl, ale jeho dílo a péči, zakoušíme na vlastní kůži.
S Ježíšem se za jeho pozemského života řada lidí osobně setkala.
Není jen naším společníkem na cestě. Není pouze Vyučujícím, ani jen Mistrem, ukazujícím, jak se určitá dovednost dá osvojit. Nespokojil se jen s úlohou někoho, kdo nás povzbuzuje a je nám vzorem, ale chce k nám přicházet zevnitř skrze svého a Otcova Ducha. .
Duch nás narovnává, uzdravuje, posiluje, vyztužuje nás svým Duchem.
Můžeme se ponořit do Ducha, aby prostoupil i naše nitro. Ježíš není jen naším společníkem na cestě, který nás vyučuje (Učitel) a ukazuje, jak se "to dělá" (vyučuje dovednost, je Mistrem).
Biblické vyučování není nezáživné, ani nesrozumitelné, není neproniknutelným tajemstvím.
Mluvíme-li o každé "osobě" boží zvlášť, docela to jde. Jeden Bůh v Trojici je pro nás dost těžko představitelný. Bůh je jinou bytostí než my.
Nejen židé a muslimové nám předhazují, že nejme monoteisté, že hlásáme mnohobožství.
Ale to jsou zbrklé soudy. Bez řádného a pečlivého postupu k porozumění nepochopíme ani věci okolo nás. (Nad uspořádáním hmoty zůstává náš rozum stát. Mnoho a mnoho věcí zůstává za-zrakem člověka.)
Kdo je pohodlný o Bohu přemýšlet a mluvit, šidí se o největší krásu a o největší poznávání (poznávání je přece velikým zážitkem). Bůh nám o sobě dostatečně vypráví. Tak, abychom mu porozuměli.
Bůh není samotář. V Bohu existuje společenství, ve kterém jeden žije a myslí na druhého (na druhé) a dává přednost druhému (druhým). Navíc "Rodina" božích osob není uzavřena dovnitř. Žije pro
vše, co vyšlo z Boží ruky a nám lidem slouží do roztrhání těla. (Ledacos z Boha zrcadlíme. Proč si lidé pořizují děti? Touží pro někoho žít. Bůh si nás zřejmě pořídil ze stejné potřeby.)
Toto poznání o Bohu je důležité pro nás, pro naše soužití s druhými, pro smysl našeho života a pro program, kterým se uskutečňujeme jako obraz boží.
Jsme pozváni a vztaženi do boží rodiny, jsme stvořeni do společenství (nejméně dvou - v manželství, nikdo nemůže být sám obrazem božím).
Už víme, že si nemáme vytvářet představu o Bohu podle svých rodičů (nedokonalých) a podle svého nedokonalého rodičovství. /5
Máme to udělat naopak, podle Božího jednání k nám se učíme jednat se svými dětmi.
Máme si všímat ušlechtilého jednání mezi Otcem, Synem a Duchem sv. a učit se jednat podobně se svými nejbližšími.
Bůh nestojí o přebývání v domě z kamení, touží spojit svůj život s námi. Nás chce prostoupit a pozvat k nejtěsnější spolupráci. Jeden z apoštolů říká, už teď jsme božími dětmi, co z nás bude v budoucnosti - to bude veliké překvapení. Těšte se! (Srov. 1 J 3,1n
)
-----------------------
Poznámky:
/1 Bůh má v Bibli také mateřské rysy.
Např.: Sijón naříkal: "Hospodin mě opustil, Pán na mě zapomenul."
Cožpak může zapomenout žena na své dítě, neslitovat se nad synem vlastního života?
I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní ..." (Iz 49,14-16
)
/2 Muslimové říkají, že Bůh má 99 jmen. Komu chce, zjeví Bůh sté jméno.
/3 Mám někde zahrabaný starší text o působení Ducha božího ve Starém zákoně. Až ho najdu, pošlu jej, abychom si mohli udělat základní ucelenější představu o Duchu.
Měli bychom si shromáždit, co všechno můžeme říci k dechu, duchu a větru (ruah). A k dalším biblickým symbolům používaným o Duchu: o vzduchu, vodě a teplu (ohni). Bez nich se �ivot neobejde, jsou životodárnými živly. I obraz holubice je výstižný. (Něco jsme si říkali už dříve.) Krev také souvisí s duchem.
Vzduch a čistá voda nejsou vidět.
Voda (a ostatní tekutiny) se přelévá, vylévá se .... Stejně i plyn těžší než vzduch.
"Vyleji na vás svého Ducha". Duch je vyléván.
Před týdnem jsem stihl jen něco. Pár věcí přidám.
Duch duje. Vítr vane a věje (přivál navál, zavál, odvál ...)
Ve zdravém těle zdravý duch. Ne-mocného trápí neduh.
"Chodí jako tělo bez ducha".
Něco je bezduché (zábava), postrádá to smysl, chybí tomu to podstatné.
Vůně se šíří vzduchem. Nelze si na ni sáhnout. Povznáší, těší. Olej používaný k biřmování a ordinaci voní. (Izraelští králové nebyli korunováni, ani nenosili korunu, ale byli ovonění, měli "vonět po Bohu".) Křesťan má svým jednáním být druhým příjemný jako krásná vůně.
Vůně (rusky duch) přitahuje. Zápach odpuzuje. ("Jeho dech je puch".)
Pneumatika bez vzduchu nebo plynu je nepoužitelná. Nahuštěná mnoho unese.
Antika rozlišuje tělo, duši (tu mají i zvířata) a ducha.
Potřebujeme potravu pro tělo, pro duši - přátelství (setkávání, rozhovory všeho druhu - potěšující, uklidňující i zneklidňující otázky, nové myšlenky) i duševní pokrm a nápoj k růstu vztahu s Bohem (setkávání, slovo Boží, Tělo a Krev Páně, svátosti).
/4 Bůh nepřebývá v nějakém "baráku", ale v člověku a uprostřed dobrého soužití lidí.
/5 Pokud to někdo udělá, chybí mu vedle přísného Otce mámina náruč. Např. lidová zbožnost Boha podceňuje a své potřeby si promítá do nesmyslných projektů. O P. Marii mluví jako o "Matce Boží", "Matce Stvořitelově"a "Prostřednici všech milostí". Bez znalostí historických okolností o vzniku těchto vyjádření a v pseudozbožnosti pak snadno dochází k naivním a zároveň děsivým představám...
Kdekdo pak obviňuje Boha za to, že jej opustil, má pocit, že jej Bůh trestá, mstí se, dopouští války a neštěstí, ale nebeská Matka nikoho neopouští. Naopak tvrdí, "že nebylo slýcháno, že by Maria někoho někdy opustila", dokonce manipulativním a vydírajícím způsobem.
Ježíšově matce to radost nedělá. Může být snad některý tvor milosrdnější než Bůh?;