23. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Jak 2,1-11 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Iz 35,4-7a; Jak 2,1-5; Mk 7,31-37
Datum: 6. 9. 2009
Před třemi lety jsme si k uzdravení hluchoněmého něco říkali, ale nebudeme pospíchat dál, naše těžké postižení "hluchoty a němoty" trvá.

Víme, že Ježíšova uzdravení  vypovídají víc než jen o uzdravení orgánů. 

Proroctví Izajáše jsou příslibem pro celou dobu Mesijáše. Židé nám namítají:  "Jak by mohl být Ježíš Mesiášem? Copak jsou postižení  uzdravováni?" 

Co bychom jim odpověděli? /1

Ježíšovi současníci čekali Mesiáše. "Přijde nás osvobodit."

A pak od Ježíše vyžadovali: "Když má tu svou moc, ať ji pro nás používá!" /2

Podobáme se rozmazleným dětem bohatých rodičů: "Táta prachy má, tak ať dává! Máma je přece od toho, aby nám posluhovala. Vždycky to tak bylo."

Hluchoněmého přivedli k Ježíši a prosili ho, aby na něj vložil ruku (tak to dělával). Ale Ježíš jej vzal stranou, potřeboval se s ním domluvit. Posunky, ukazovanou řečí (proto si sáhl na jazyk a na uši, uzdravení sluchového ústrojí by bylo málo). "Hluchoněmštinou" říkal: "Já tě chci uzdravit, chceš?" /3

Ježíš, až na několik málo ojedinělých případů, uzdravoval (uzdravuje) ty, kteří si o to říkají. Potřebujeme nejen toužit po uzdravení, ale především spolupracovat s Ježíšem. K tomu je třeba mu rozumět, naslouchat, co si přeje.

Často od Ježíše chceme, aby nám pomohl, a přitom nevíme, co máme chtít. Nežádáme podstatné (netoužíme po "jediném potřebném").

Místo toho jej ujišťujeme o své víře. (Třeba: "Pomoz nám, abychom nedělali hříchy, vždyť víš, že věříme.")

Měli bychom říci: "Ježíši, pomoz mně porozumět tvým úmyslům, abych byl schopný  s tebou spolupracovat. Pomoz mi poznat moje chyby v porozumění. 

Ježíši, mnoho tě neznám, málo ti rozumím, pomoz mi, abych lépe "slyšel", co mi chceš říci."

Budu-li hledat porozumění, dostane se mi ho. A pak budou mizet i mé hříchy.

Přátelé si rozumí  a ochotně si vycházejí vstříc, nedělá jim potíže nedělat něco proti druhému, proti společnému úsilí, poznání, proti společnému cíli. 

Dokud nám toto nedojde, nejsme schopni se hnout z místa ve vztahu s Bohem. Zůstáváme na úrovni některých žebráků (bezdomovců), kteří žebrají, ale nepřijmou práci, kterou jim nabídneme. Raději si vymýšlejí, lžou, jsou neupřímní, hrají s námi divadlo a snaží se působit na naše city, aby z nás dostali prachy. Naivní lidé jim něco dávají a nechávají je v jejich vnitřní bídě. Nepomohou jim. Kazí je.

Bůh nám chce pomoci! Bůh není naivní. Má pro nás práci. Spolupráci. Kdo chce, může mu být pomoženo, může být uzdraven. /4

Z dnešního čtení můžeme k uzdravení najít cestu.

Proč Bůh často naše modlitby nemůže vyslyšet?

Všimněme si, jak často - když je nám dobře - si myslíme, že jsme v pořádku, stačíme si ve svém poznání s Bohem, přestáváme pořádně myslet, pořádně se modlit, začneme si hrát na dobré, zbožné a spravedlivé. Krníme.

Bohužel mnoha lidem často úspěch škodí.

Proto je důležité poprosit poctivě Ježíše o pomoc. Uznat, že se s ním potřebuji nejprve učit domlouvat.

Naslouchat a nechrlit množství  slov a modliteb.

Ježíš se převelice snaží s námi domluvit. Vymýšlí jak. Používá řeč, které jsme schopni porozumět.

Hluchoněmý byl jako nepopsaný papír. Nebyl zkažen zbožnými názory. Souhlasil s Ježíšovou nabídkou. Neříkal, Ježíši, já své utrpení obětuji za duše v očistci.

HLUCHONĚMÝ! porozuměl, protože porozumět chtěl.

Nahluchlý naslouchá  jinak než ten, který dobře slyší. Je zajímavé pozorovat hluchoněmé, jak se dorozumívají.

Jsme hluší, k domluvě  s Bohem potřebujeme Ježíše.

K mnohému jsme hluší. /5

My křesťané (církev) jsme hluší jak poleno. Vůči božímu slovu i vůči nářku potřebných. /6

Ale především se vraťme k naslouchání Bohu a poctivé rozmluvě s Bohem.

Buď si se svoji hluchotou vystačíme a necháme se ohlušovat vším možným hlukem a šumem, nebo si necháme profouknout uši a uzdravit srdce.

Místo ujišťování  Boha o své víře, prosme: "Pomoz mě naučit přemýšlet". 

Až budu umět o Bohu přemýšlet, pak bude MŮJ Bůh jiný - můj obraz o Bohu bude jiný. A pak se - podle toho - začnu jinak chovat.

--------------------------

Poznámky:

                  /1     Ježíš  pomoc nabízel a nabízí, ale jeho nabídky využívají  jen někteří, pouze v malé míře.  (Kde je nějaké parta, která se snaží dodržovat pravidla provozu božího království, "nepřidává a neubírá" - viz texty z minulého týdne).

                  /2     Západ nás osvobodí. (Od nacistů, komunistů. Mimochodem, vždyť nás v r. 1938 spojenci zradili. Se samozřejmostí, my Češi, bereme, že statisíce amerických a sovětských a dalších vojáků padlo - také pro naši svobodu.)  

Teď  představitelé židů a hinduistů  v USA vyzvali Benedikta XVI., aby během své nadcházející návštěvy mluvil v Česku o našich Rómech a odsoudil jejich diskriminaci, v jaké jsou tady nuceni žít. Podobně přehlížíme otroctví zahraničních dělníků u nás. Stydím se, že jsme se tomu dávno sami nevěnovali. Proč by měl za nás vytahovat horký brambor někdo jiný?

                  /3     V komentářích k Písmu čteme: "slina byla pokládána za léčivou". To je možné, ale to platilo pro lidi, kteří někdy slyšeli od druhých, co slina působí.  Hluchoněmý obraz sliny neznal. Ježíš nepoužil sliny, aby tím řekl něco divákům, postiženého odvedl, aby měli klid na domluvu. Jak jinak se domluvit než posunky? Možná si Ježíš sáhnul na svůj jazyk, pak sáhnul na jazyk hluchoněmému, sáhnul sobě do uší, pak hluchému do uší. Něco mu názorně ukazoval. 

                  /4     Kdo upřímně říká: "Ježíši, pomoz mi uvidět chyby, které mi zabraňují, abych pokročil ve vztahu, v porozumění s tebou" - ať se podívá na Mt 5,15-48  a  kapitoly 6., 7. a 23.). 

                  /5     Řekne-li rodič:  "Potřebuji to a to" (např. vynést odpadkový koš), často nikdo neslyší.

Zeptá-li se: "Kdo by si dal naukový dort?", slyší všichni.

Každý  si můžeme přemýšlet v čem, ke komu a čemu jsem hluchý (k partnerovi, dětem, k odkládaným povinnostem, ke zvířeti, k přírodě ...)

                  /6     Do našeho časopisu  Okénko do farnosti (www.letohrad.farnost.cz) jsem napsal kratičký článek "Bojí se církev velkých témat?".