26. neděle v mezidobí (B)
Hledaný citát: Mt 25,28 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledáníUrčitý druh lidí má potřebu se vymezovat vůči ostatním. (Z vlastní
nejistoty? Z povýšenosti?)
Je důležité se podívat do zrcadla (Písma) a zkontrolovat si
své postoje.
I tak veliké osobnosti jako Jozue nebo apoštol Jan občas někoho
počurali.
Nějaký neznámý Ježíšův posluchač zřejmě slyšel Ježíšovo
kázání o důležitosti obrácení, o opravě myšlení a o zkreslených představách o
Mesiáši. Zřejmě si pročetl Proroky a zjistil, že nazaretský tesař má - oproti rabínům -
pravdu. /1 Zřejmě jej Bůh poslal: „To, na cos přišel, říkej dál. A já ti dávám moc konat
znamení na lidech“.
"Kdokoliv vám podá číši vody, protože jste Kristovi, amen,
pravím vám: nepřijde o svou odměnu.*“ Abychom tu větu pochopili, je dobré se
podívat na slova: „Kdo přijímá proroka, dostane odplatu proroka, kdo přijme spravedlivého,
dostane odplatu spravedlivého a kdokoliv dá pít jednomu z těchto maličkých třeba jen
pohár čerstvé vody, protože je mým učedníkem, věru pravím vám, nepřijde o svou odměnu.“
(Srov. )
Už jsme o tom mluvili. Stručně zopakuji:
Lidová zbožnost je
přesvědčena, že kdo se víc modlí, má více sebezáporů, dobrých skutků - má větší
zásluhy.
Ježíš ukazuje na záměr člověka a na jeho stupeň poznání, na duchovní
výši člověka.
Pozvu-li si doktora, aby mi pomohl stavět garáž, získám zednickou
pomoc. Nechám-li se od něj vyšetřit nebo operovat získám ztracené zdraví.
Jestli po
smrti sv. Josefa pozvali sousedé Marii a Josefa na Velikonoce: „Mladej má sice svérázné
náboženské názory - ale o tom se nebudeme bavit, umřel jim táta ...“, bylo to od nich hezké,
má to svou hodnotu, která má cenu i před Bohem
Druhý soused udělal totéž, jen
z jiných důvodů: „Pozveme Ježíše a Marii na oběd. Ježíš je sice jenom tesař, ale Bibli
zná jako málokdo. Zkusím zavést řeč na Hospodina, třeba se Ježíš rozpovídá a bude
pěkná debata.“
Stejné pozvání, poprvé mohlo být i bohatší pohoštění a přesto
jiný důvod a jiný užitek.
První host udělal dobrý skutek. Druhý touží po
porozumění Bibli. Bude odměněn znalostmi znalce Bible. Ježíš bude určitě rád o Bibli
vyprávět.
Hodnota, zisk, cena „dobrého“ skutku je v tom, jak dalece Ježíše
chápu.
Třetí soused by mohl přemýšlet: „Ježíš koná skutky Boží jako proroci. Pozvu
ho na skleničku vína“ (ani ne na oběd - menší výdaje na pohoštění). Takovému by se dostalo
odměny proroka. Ježíš je velkorysý (vzpomeňme na jeho návštěvu v Petrově domě -
uzdravení tchyně).
„Kdo vám podá číši vody (nejmenší pohoštění), protože jste
učedníky Mesiáše“ - to je člověk, kterého Mesiáš zajímá a dá na něj
...
Jestli pomohu potřebnému - má to velikou cenu. Ale jestli dokážu v druhém vidět
Ježíšova bratra - pak jsem člověkem, který má nejen soucitné srdce, ale pracuji pro boží
království, dávám své síly do jeho budování, jsem Ježíšovým spolupracovníkem. Takový
člověk má už „jiné“ vidění, pochopil jakou cenu má kterýkoliv člověk pro
Boha.
Totéž platí o modlitbě, o četbě Bible, o Eucharistické hostině.
Kdo
přijímá oplatku, získá oplatku. Kdo přijímá z povinnosti, získá hodnotu splněné
povinnosti. Pro jiného je to třeba bytostné obdarovávající setkání
s Ježíšem.
„Ten, kdo vám podá sklenici vody, proto, že jste Kristovi...“. Před
týdnem jsme slyšeli: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo
přejme mne, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“
To je dobré promyslet. Může
jít i o vlastní dítě.
Každý slušný rodič pečuje s láskou o své dítě. Ale
můžeme i své dítě vidět coby Ježíšova bratra, (nenamlouvejme si, že to už vidíme), pak
tím získáme nové bohatství - jako bych pomáhal pečovat Marii o jejího synka. Nejde o
„zásluhy“ jde o zisk. Umím-li číst, počítat, znát pravidla hygieny nebo umět pracovat
s počítačem, to vše mi přináší bohatství, zisk, odměnu. Vystoupá-li někdo na vysokou
horu je mu odměnou - mimo jiného - nový rozhled.
Je to stejné jako když
Ježíš mluví o modlitbě „v jeho jménu“.
Tak se modlí ten, který se
namáhá zvědět jaká boží vůle je, co si Bůh ode mne přeje a neopravuje ho). Tak se
modlí ten, který pracuje pro boží království a hledá jak si Ježíš přestavuje
uspořádání vztahů i sebe sama. Tak se modlí ten, který se snaží domlouvat s Bohem a
s druhými, kdo své rozepře s druhými a nápravu svých chyb a chyb druhých řeší podle
Ježíšova návodu.
Až toto vše budeme umět, budeme se umět modlit v Ježíšově
jménu, v jeho přístupu a postoji. Pak také budou jinak vypadat naše vztahy a svět okolo
nás.
Ježíš říkal apoštolům (!): „Až dosud jste za nic neprosili ve jménu
mém“.
Říká to i nám?
Nespravíme to větším množstvím Otčenášů ani
přidáváním Zdrávasů. Ani zakončením modlitby: „... skrze Krista Pána našeho“ (dokonce
nepomůže ani kdybychom to zpívali - podle našeho tvrzení, že kdo zpívá, dvakrát se
modlí).
Kdo objeví co znamená: „ve jménu Krista“, co znamená „být Kristův“ nebo bude
vidět, že ten druhý je Kristův nebo jak jej vidí Kristus, kdo přijme Ježíšova názory a
postoje, ten se dostává na úroveň vědomého jednání synů a dcer božích. Změní se mu
chápaní a úroveň modlitby, bohoslužby i těch nejprostších skutků. Pak i tak krásné a
přirozené skutky - jako když maminka přebaluje dítě - se dostanou na novou
úroveň.
(Jen si dávejme pozor na sebeklamná mínění, že v bližním už vidíme
Ježíše. To se teprve musíme pracně učit. /2)
Na druhé straně platí velice
závažné varování. „Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří,
pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. „
To
„svedení k hříchu“ může být i špatná náboženská výchova. /3
Nemusí to být jen
špatný příklad alkoholika nebo rodiče, který se neumí omluvit. Patři sem i to, že dětem
neukazujeme přátelství Boží nebo vodíme děti do kostela jen automaticky, vynucujeme od dětí
modlitbu z povinnosti a neuvádíme děti do umění rozhovoru s Bohem. Takové dítě odvádíme,
z cesty k Bohu. Řada rodičů nebo prarodičů vyžaduje křest dítě nebo první svaté
přijímání, ale sami zůstávají na povrchu.
Toto varování i to ubezpečení o zisku
" nepřijdete o svou odměnu“ platí pro nás, kdo máme přístup ke Kristu a k porozumění
tomu, co říká a svým jednáním ukazuje.
/4
Poznámky:
-
Běda vám farizeům! Jste jako zapomenuté hroby, ponichž lidé nahoře chodí a nevědí o nich. ()*
-
Komu bylo mnoho dáno, od toho se
mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více. () -
Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný,
ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána. ()*
;