31. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: 2Mak 7,1-2.9-14 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Mdr 11,22-12,2; 2 Sol 1,11-2,2; Lk 19,1-10
Datum: 30. 10. 2016
Muslimové, když slyší Korán, se chvějí.
Evangelíci stojí při každém čtení slova Božího, nejen při evangeliu.
Jak to, že v katolických kostelích se často – místo vysvětlování biblického textu – káže na jiná témata?
Ptávám se dětí, jaké vyučovací předměty mají rády, a které jim nevoní. Velice záleží na učiteli, zda umí dětem ukázat obzor a nadchnout je k jeho poznávání. Mnoho záleží také na rodičích. Platí to i v náboženské výchově a výuce. Rodiče mají (pro velkou péči o malé děti) snadný a nenahraditelný přístup k dětem. To, co dítě doma dostane do 12 let je nevymazatelné. Které malé děti nestojí o rozhovor rodičů?
Rodiče (především táta, je-li „věřící“) má připravit děti na slyšení biblických textů při bohoslužbě, aby se děti mohly do kostela těšit. Rodiče jsou prvním lidským rozsévačem slova Božího (srv. podobenství o rozsévači). [1]
 
Základní biblická modlitba říká: „Slyš, Izraeli, až poznáš mou lásku k tobě, budeš o mně nadšeně vyprávět svým dětem.“ S pohany božstva nemluví, pohané často usilují navázat vztah k Bohu. Studium Písma je pro Izraelity (některé křesťany) základní modlitbou. Bez nádechu není výdech. Proč Boha obtěžujeme tolika slovy? Na talíř si beru jen tolik jídla, kolik sním. S modlitbou teprve nešeredíme. Mluvit s Bohem nesoustředěně je velikou neúctou. K setkání s Bohem mám být připraven!!
Jak bych mohl přijít na bohoslužbu bez přípravy doma? (Jaký příklad bych dával dětem nebo vnukům?) Jdeme-li na cenný film,  připravíme se na něj. Jedeme-li na poznávací dovolenou nebo výlet, připravíme se. Na návštěvu se připravujeme.
 
První čtení je krásnou perlou náboženské literatury. Mohu vypotit krásnější modlitbu? [2]
 
Zacheus se dávno rozešel s Hospodinem, vidina moci a peněz ho zlákala.
Dětem a vnukům vysvětlete, k čemu sloužily daně okupantským Římanům. [3]
Zachea zachránila šířící se pověst o Ježíšově milosrdenství k hříšníkům, zbytek svědomí a vědomí nápravy.
Ježíš ho přitahoval, chtěl Ježíše vidět. Ježíš si získal Zachovo srdce, když mu projevil tak velkou čest, že se pozval ke stolu ... To začalo – díky Ježíšovi – být pro Zachea mnohem důležitější než majetek.
Vědomí nutnosti nápravy mají židé v sobě, biblicky se vzdělávají. [4]
 
Všichni reptali. Všichni!
Čím to je, že my, kosteloví, máme v sobě zahnízděné vědomí, že jsme Bohu více milí než ti druzí? [5]
Pochopitelně se nám nelíbí špatné jednání druhých, ale když se ten člověk změní, důvod k naší nelibosti vůči němu pominul.
Nelibost lidí, kteří reptali, usvědčila ty lidi z nepřejícnosti a tvrdého srdce. [6]
Jakpak se chováme my v podobných případech?
 
Kdo je přejícný a umí se radovat ze štěstí druhého, je velice bohatý. 
Zacheus byl „zahynutý“ („Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo“). Není samozřejmé přát dobro člověku, který nám ublížil.
Ta ctnost se v nás ale neurodí bez našeho (a Božího) přičinění.
 
Vzpomínáte, jak jsme si v minulých letech kladli otázku, zda by k nám Ježíš přišel na oběd?
Jak nás to změnilo? [7]
 
K druhému čtení.
Pavel připomíná, čím lze oslavit Boha – konáním dobra, životem podle Ježíše. Přispíváním k nápravě světa. I my máme s Ježíšem hledat ty, kteří hynou.   
 
Nevzděláváme-li se boží moudrostí, býváme často stejně bezradní, jako ti, kteří Boží slovo neslyší. I v situacích politických. Mnoho lidí nerozpoznalo, jak to bylo na ukrajinském Majdanu, s okupací Krymu, se sestřelením malajsijského letadla, s pozváním pana Bradyho na Hrad, atd. Zastávali se Putina, Zemana.
Přidávali se k Pilátově otázce: „Co to je pravda.“ Může nám k včasnému posuzování nespravedlností přispět biblické vyučování?
Rodiče jsme natolik poznali, že jsme schopni odhadnout, co by nám v určité situaci poradili. Boha můžeme poznávat víc než rodiče, jeho názory nejsou tajemstvím.
Ježíš říká: „Počasí rozpoznat umíte, ale k rozpoznání toho, co je správné se nemáte! Jste pokrytci. (Srv. Lk 12,54-57)
Čím je pro vás boží slovo? Vážíte si toho? Jak se to pozná?“ [8]
 
Řada velkých hříšníků (kteří se dříve úplně s Hospodinem rozešli) Ježíšovi porozuměli, vzali jeho slova  vážně a přitakali mu svým životem. Změnili se a pomohli druhým poznávat Boží milosrdenství. Zacheus a Matouš, nevěstky, žena ze Sycharu, Augustin, Tomáš Becket …
 
Někteří se vydali opačnou cestou – od Boha: Lucifer, řada Ježíšových učedníků a nejeden apoštol. [9]
 
V přípravě na bohoslužbu příští neděle stojí za přečtení celý text o starém Eleazarovi a matce sedmi synů (2 Mak 6,18-7,41).



[1] Mnoho rodičů pokládá zájmové kroužky pro děti za užitečnější, než vyučování náboženství. Děti na zájmové kroužky vozí autem. Vymlouvají-li se: „Děcko nemá o náboženství zájem“, nemusí to být chyba katechety, nýbrž chyba rodičů.
Biskupská konference se měla alespoň pokusit získat pro učitele náboženství stejný plat, jako má učitel zeměpisu. Vyučování náboženství má pro výchovu k občanství veliký význam. Biskupská konference má dobře platit učitele náboženství. Pak by i faráři mohli mít o vyučování náboženství zájem. Kolik procent mužů je mezi katechety?
 
[2] Čtení z knihy Moudrosti.                           (Mdr 11,21-26)
Bože, ty můžeš vždycky prosadit svou svrchovanou moc
a síle tvé paže nikdo neodolá.
Neboť jako prášek na misce vah je před tebou celý svět
a jako kapka ranní rosy padající na zem.
Nade všemi se smilováváš, protože všecko můžeš,
nehledíš na hříchy lidí, jen aby změnili svůj život.
Miluješ všecko, co je,
a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil,
vždyť bys ani nemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.
A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtěl,
anebo být zachováno, kdybys to nepovolal k bytí? 
Šetříš všecko, protože to je tvé,
Pane, který miluješ život.               (ekumenický překlad)
 
[3] Peníze sloužily také k vydržování Římanů, ti nepracovali, původně byli profesionálními vojáky. Vysvětlete dětem, co znamená rčení „chléb a hry“.
[4] Zacheus si nepsal, koho ošidil. Proto polovinu majetku rozdal chudým. Ukradenou krávu nebo ovci nestačí vrátit, od doby krádeže měla mladé, proto je ke spravedlnosti nutné ji nahradit čtyřnásobně.
Vím-li, že jsem hříšník, a že jsem vícekrát neudělal, co dobrého jsem mohl udělat, pak náprava mých špatných činů a poškozeného světa není nějakým konáním dobrých skutků. Naši předkové si toho byli vědomi. Přispívali hojně na dobročinnost. Bylo běžné, že v poslední vůli odkázali něco ze svého majetku  potřebným nebo jejich dědici část dědictví věnovali na dobrý účel. Tak se koná „náprava světa“ (to je známý židovský pojem).
 
[5] Není to vada charakteru? Ježíš to tak vidí.
 
[6] Nemít někoho rád z nesympatií je špatnost a nespravedlnost. Živit v sobě nenávist je hříchem.
 
[7] Zacheus měl na Ježíše mnoho otázek. Ježíš řekl: „Když dva mluví o Bohu, chci být u toho (srv. Mt 18,20 ) „Bude-li někdo ke mně mluvit, budu jej slyšet“, říká Bůh.
Mluvíme-li doma o Bohu nebo s Bohem, je Bůh s námi doma – ne jako host. Židé vědí, že Bůh je s nimi doma. Poznali jsme, že doma Bůh s námi není méně než v kostele. 
 
[8] … Slova životní moudrosti („přikázání“), která ti kladu na srdce, pro tebe nejsou nepochopitelná, ani vzdálená. Nejsou v nebi, abys musel říkat: „Kdo nám vystoupí na nebe, vezme je pro nás a ohlásí nám je, abychom je plnili?“ Ani za mořem nejsou, abys musel říkat: „Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme je pro nás a ohlásí nám je, abychom podle nich žili?“ Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.
Hleď, předložil jsem ti život a dobro i smrt a zlo; když tě nabádám, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho slova, nařízení a právní ustanovení – budeš-li je zachovávat, budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit.
Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, oznamuji vám, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kterou vám dávám. Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá. (Dt 30,11-20)
 
[9] Ti dali přednost svým názorům, své chytrosti a „diplomacii“ před boží moudrostí. Touha po moci obětuje charakter, svědomí, slušnost a stud.
I v Jeruzalémském chrámu (nejen na pražském Hradu) byly vícekrát přinášeny oběti pohanským božstvům a ke zvýšení lesku přicházeli i někteří velekněží.