4. neděle velikonoční

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Téma: Sk 4,8-12; 1 J 3,1-2; J 10,11-18
Datum: 22. 4. 2018
Dnes je neděle dobrého pastýře, sbírka na bohoslovce a modlitba za ně.

K prvnímu čtení.
Některým lidem vadilo, že Ježíš uzdravoval. Byli by raději, kdyby nemocní zůstali nemocnými.
(Co je to za myšlení?)
Církevním představeným vadilo, že Petr a Jan uzdravili chromého …
Jaké myšlení měli tito lidé sloužící ve svatyni Hospodina? [1]

Izraelité prošli trpkou zkušeností (i pro nás!) - i náboženská (nejen světská) moc je zneužívána!
Ježíš nebyl první ani (buď Bohu žalováno) poslední nepohodlný, který byl zlikvidován. [2]

Kámen nárožní - škoda, že se církev nepoučila a nestaví „na milimetr přesně“ podle Ježíše. [3]

K druhému čtení.
Hospodin nám říká: „Jsem pro tebe jako Otec, Matka, Ženich, Manžel, Pastýř ..“ (to jsou jen obrazy nekonečně převyšující naši zkušenost s lidmi nám nejbližšími). Nikdo nám nepřeje tolik jako Bůh.

Všichni jsme (nejen pokřtění) z královského - božího rodu. Je na každém, aby si královské jednání osvojil. To se učíme od Ježíše.
Od Boha se učíme být dobrými rodiči a prarodiči.
Od Ježíše se učíme být dospělými partnery - sloužit druhému.
Učíme se žít jako snoubenka Ženicha.
Zatím nedohlédneme, co to znamená, že budeme boží královnou „ozdobenou ofirským zlatem“, která sedí po boží pravici. Zatím žasneme z postavení, které u Boha máme už teď.

K evangeliu.
To zas budou řeči o dobrém pastýři.
Každému z nás je v nějaké míře svěřena pastýřská neboli královská služba (každý dospělý o někoho pečuje).
Je velký nedostatek kněží. [4]

Proč nejednáme jako Ježíš, který si za apoštoly vybral ženaté muže?
Kdy přijmeme Ježíše za základní kámen a budeme od něj na milimetr přesně měřit?

„Já věřím Babišovi“ (Zemanovi, Hitlerovi, Putinovi…) [5]
Pozemští vládcové své poddané povětšině vysávají.  
My máme zkušenost s péčí Hospodina a Ježíše, neměli bychom se tedy nechat ošálit prolhanými sliby špatných politiků. [6]

Pastýř je obrazem odpovědného a statečného hospodáře. [7]

„Moje ovce mě znají“, říká nám Ježíš, „proto mi důvěřují a dají na mne, poslechnou mě.“
Biblický výraz „znát“, znamená bytostně porozumět (tomu předchází otevřenost, naslouchání a často námaha k pochopení toho, co od druhého slyšíme). [8]

(Je důležité dětem opakovat, co vše nám Bůh nabízí a jakého dobrodiní se nám od něj dostává.
Zkušenost dětí s péčí a láskou rodičů je pro děti klíčová.)

Je škoda, že církev často slibovala boží království až v nebi. Tady na zemi často jen hlásala: trp, nebuř se proti vrchnosti, pokořuj se, odříkej si, zapírej se a miluj své nepřátele …, ale už neukazovala, co Ježíš hlásal a jak se v různých i těžkých životních situacích zachoval. [9]

„Dobrý pastýř dává za ovce svůj život.“
Jak tomuto podobenství rozumíme?

Už slyším: Co v tom zase hledáš? To je jasný a srozumitelný obraz Ježíše.
I apoštolové si mysleli, že obrazu „dobrého pastýře“ rozumějí. [10]

My jsme si příliš rychle udělali představu, jak Ježíš trpí místo nás.
Jak rozumíme slovům: „Splatil za nás hřích Adamův“?
Prč tedy budou někteří lidé zavrženi? Proč nás potkávají těžká někdy krutá trápení?
Jaký smysl má Ježíšovo utrpení? K čemu se Ježíš nechal ukřižovat?

Vytvořili jsme si „teorii zástupného utrpení“, ale už mnoho nevíme, jak funguje.
Ptejme se sami sebe: „Co pro tebe znamená, že jsi vykoupen?“ [11]
Jestli to neříkáme dobře, pak se nedivme, že to naše děti nezajímá.

Zajímá-li vás to zajímá, vzpomeňme nejprve slova Hospodina Jeremiášovi: „Udělej si pouta a na krk si dej jho a běž mezi lidi se vzkazem: ,Neobrátíte-li se, upadnete do otroctví, budete zapřaháni do vozů místo tažných zvířat´“. [12]  
Lživý prorok Chananjáš naopak tvrdil: „Bůh nás má rád, nedopustí, aby nás někdo zotročil“, a Jeremiášovi jho rozlámal. Jeremiáš si pak podle pokynu Hospodina udělal jho železné … (srv. Jer 27 a Jer 28. kap.)
Podobně Ezechielovi řekl Bůh: „Ustroj se ho roztrhaných hadrů a na hlavním náměstí si opékej špekáčky na sušených lidských lejnech.“ [13]
Když se Ezechiela Izraelité ptali, zda mu nepřeskočilo, slyšeli: „Varuji vás, jestli se neobrátíte, budete zotročeni, budete chodit v roztrhaných šatech, nebudete mít dříví na oheň a jídlo si budete připravovat jen na sušeném trusu“.  
Proroci měli povinnost varovat boží lid („běda ti, jestli nebudeš varovat“, srv. Ez 34,1-9)

Ježíš je největším prorokem! Je jeho smrt varováním nebo umírá místo nás? (M. Kolbe si vyměnil místo s Gajovníčkem, francouzský policista Arnaud Beltrame si nedávno vyměnil místo s ženou, která byla rukojmím teroristy. M. Kolbe i policista A. Beltrame zachránili život obětí.
Ale Bůh není sadista jako velitel Osvětimi ani jako ten terorista ve Francii. Bůh se staví proti zabíjení.
Ježíšova smrt - za nás a pro nás - je pro nás velikým varováním a výstrahou, abychom už nikdy nevraždili ve jménu náboženství. (To nijak neumenšuje lásku a obětavost Ježíše, ani milosrdenství Boha.)
Dáme si od Ježíše říci?  Obrátíme se k Bohu?
Ježíš se obětoval kvůli všem, ale ne každý si od Ježíše dáme říci, ne každému jeho kříž pomáhá k obrácení. 

Bible učí pomocí obrazů (včetně i označení Boha za „Otce, Matku, manžela, Pastýře …). Jsou krásné, poetické, o Bohu vyprávějí přesněji než naše dogmatické definice a dogmata. Ale je třeba jim věnovat pozornost.
Naše představy o Bohu jsou potřebné. Nemusí být lživé, ale v každém případě jsou nedostatečné.  

Kdo je „vykoupený“?  Pozor(!), snaha nehřešit, není jen výsadou křesťanů, mnoho ušlechtilých lidí, kteří Boha nepoznali, se snaží žít spravedlivě a jednat ušlechtile.

Ježíš nás přišel varovat před velice hnusným a smrtelně nebezpečným hříchem, který pečlivě skrýváme, před náboženskou pýchou (plodící touhu po moci, nesnášenlivost a nenávist). [14]
Člověk „vykoupený“ Ježíšem, usiluje o život Ježíšova učedníka. Snaží se svému Učiteli porozumět (aby jen nepapouškoval náboženské fráze a neškodil božímu království) a s druhými lidmi jednat milosrdně (To je víc než jen jednání spravedlivé.)    
[1] „Starý člověk“ některým lidem přeje, některým nepřeje. Ježíšův učedník se učí přát dobro i nepříteli (i ten může vykonat něco dobrého.) Jak jsme daleko v následování Ježíše, jsme už „novým člověkem“?

[2] Škoda, že se „synagoga“ nenechala přesně vést Mojžíšovými pravidly o rozpoznání proroka, ani právními a soudními předpisy o odsouzení k trestu smrti. 
Škoda, že Kaifáš nebyl pokorný - že si neřekl: „Naši předkové pronásledovali proroky, často až na smrt. Hospodine, chci udělat vše proto, abych se neminul s Mesiášem. Prosím Tě k tomu o pomoc.“
Škoda, že si každý duchovní neřekne: „Chci udělat vše proto, abych neodsoudil nevinného“.
Škoda, že si každý ženich (a každá nevěsta) neřekne: „Chci udělat vše proto, abych naše manželství dostatečně budoval/a“.

[3] Nárožní kámen musí být pevný (aby vydržel tíhu zdiva), váže dvě zdi dohromady, od něj se pečlivě měří zdivo obou stran.  
Každý rok vyzývám táty a dědy, aby ukázali dětem, jak se staví zeď, udělali jim olovnici a poměřili třeba kostelní věž, jak přesně kolmo je postavená …

[4] Před 25 roky jsme byli ve Švýcarsku. Farnosti, kterou jsme navštívili, výtečně sloužil skvělý ženatý jáhen, otec čtyř synů. Tři neděle v měsíci předsedal bohoslužbě slova a podával Tělo Páně z Večeře Páně, kterou jednou měsíčně velice špatnou němčinou sloužil 82letý indický kněz.
František je dobrý pastýř, drží se Ježíše. Vybídl biskupy, aby navrhli ke kněžskému svěcení osvědčené ženaté jáhny. Jenže biskupové mají strach. Co bude, až František (mající pokročilý věk) zemře? Vrátí se církev do starých kolejí (řada biskupů si to přeje). Zatím se prý žádný evropský biskup Františkovi neozval. Kněží je málo. Co nabídneme my těm, kteří by byli ochotní přijmout kněžskou službu?
Jaké mají postavení v církvi (od biskupů, od lidu božího, od nás)?
Víte, jak velký má kněz plat? (To neříkám kvůli sobě, ale kvůli mladým. Peníze pro mne neznamenají mnoho.) Ten ubohý plat nastavili komunisté. A v nás zůstalo, že to kněžím stačí. Někomu se zdá, že je nemravné, aby duchovní člověk měl více peněz. (Peníze je kam dávat, stále jsou potřební lidé.) 
Za jaké peníze byste vy byli ochotni sloužit? (Je spravedlivé, že se vaše platy zvyšují.) 

[5] Žid Karl Mannheim řekl o Hitlerovi v r. 1934: „Máme ho rádi, samozřejmě ne, pro jeho politiku, která nám připadá velmi špatná. Ale vzhledem k tomu, že je to vážně smýšlející, upřímný člověk, který neusiluje o něco pro sebe, ale celým svým srdcem se snaží vybudovat novou vládu. Je nesmírně upřímný, z jednoho kusu, a my obdivujeme jeho poctivost a oddanost.“
(Později se Mannheimovi podařilo z Německa emigrovat.)
Někteří lidé se upřímně přidali ke komunistům, ale později prohlédli.

[6] Naše zkušenost s Hospodinem a s Ježíšem je pro nás zásadní - máme srovnání mezi péčí pastýře a chováním vlků, kteří se za pastýře lživě vydávají. Nejsme nepoučení!

[7] Nenechme se kýčovitými obrázky odvést od podstaty obrazu dobrého pastýře.
My, běloši, máme nejraději ovečky bílé …
Ovce se chovají na maso. (Dříve měla každá kráva jméno - nikoliv lidské, jezeďácké krávy byly jen čísly.)  
Jít ke zvířatům nemusí být jen hezoučké, pěkné šaty by nám zvířata brzy umazala. Pracovníkům v kravíně i vlasy nadchly smradem. Když jsem chodil do věznice, hned jsem se po návratu na faře sprchoval, abych se zbavil vězeňského puchu.   

[8] Připomínám: „víra“ podle evangelii znamená dát ve všem Ježíšovi zapravdu. (Tomu pochopitelně předchází poznávání Ježíše a ověřování jeho pravdivosti).
Příklad: při Ježíšově Hostině nestačí „věřit“, že chléb je Tělem Páně a víno je Krví Páně (to ví i ďábel). 

[9] Porovnejme si např., ale i to, jak se Ježíš choval ke svým nepřátelům po vzkříšení. Nemstil se jim, dál jim přál dobro, ale netvářil se, že se nic nestalo. Nikoho z nich už nevyhledal.

[10] Po vzkříšení jim Ježíš věnoval řadu hodin vysvětlováním Písma. Kdo si mysli, že porozumění podobenství o dobrém pastýři je úplně jednoduché, může si položit otázku, kolik času od Velikonoc věnoval lepšímu porozumění Ježíšovu vyučování.)

[11] Hřímat v katedrále, že je naše země nábožensky zpustlá, nestačí. Jsou naše slova o Bohu a o Ježíši srozumitelná a pravdivá?

[12] I v nacistických koncentrácích se tak stávalo.

[13] Na prosbu proroka, že je to hnusná nečistota, mu Hospodin dovolil použít na oheň zvířecí trus.

[14] Bůh si přeje, abychom si co nejvíce porozuměli s lidmi jiných náboženství.