4. neděle v mezidobí (A)
Hledaný citát: Sof 3,1-20 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledáníMáme nového pana prezidenta. To je pro nás povzbuzením. Potřebujeme desetkrát víc pracovat pro mír, demokracii, pro osvětu společnosti i pro porozumění Hospodinu. Bez Boha neudržíme mír a často ani dobré vztahy v rodinách.
První čtení.
Výzva k hledání Hospodina je určena těm, kteří jsou okouzleni Bohem.
Obdivujeme šlechetnost Hospodina a chceme se mu podobat.
Osvíceni boží moudrostí se pak pokoušíme vyslovit, co znamená spravedlnost, pokora a „chudobnost“.
K druhému čtení potřebujeme vědět a pojmenovat co je „moudrost“ podle lidských měřítek a co znamená moudrost biblicky. Potřebujeme tomu rozumět pro svůj život i pro druhé, přinejmenším pro své potomky. Vždyť jsme jako učedníci Ježíšovi přijali službu šířit evangelium.
(Vždy s úctou a uznáním zdravím Svědky Jehovovy za jejich ochotu svědčit o Bohu.)
K evangeliu.
Ježíš je synem Izraele a svým vyučováním navazuje na vyučování Mojžíše. Židovští znalci uvádějí, že Ježíšovo horské učení ladí nejen s Tanachem i Talmudem, ale i s názory významných rabínů. 1
Byli jsme vychování k dodržování přikázání a k úsilí o výkon, abychom se Bohu zalíbili, ale z hebrejského čtení Písma jsme si pak všimli, že Bůh s námi jedná jako nejlepší rodič. 2
„Z lásky nám Hospodin věnoval Tóru (své učení) a my s láskou její pokyny (micvot) zachováváme“, říkají židé. My, Ježíšovu učedníci, se k nim rádi připojujeme.
Vše vychází z boží lásky, která nemá strop.
Řada starých izraelitů byla natolik okouzlena přátelstvím Hospodina, že toužili po osvojení si podobného jednání k lidem.
Pokyny Tóry i pokyny Ježíše v horském učení nejsou nesplnitelnými superpřikázáními, do kterých se máme nutit. Bůh na nás netlačí, přistupuje k nám z druhé strany. Má nás řád dříve a víc, než my jeho. Boží láska nemá strop. Také naše následování Boha a láska k bližním nemá strop (např. láska rodičů k dětem). „Naše touha po podobě s Bohem je největší modlitbou“, říká Augustin. Ta touha nese své ovoce, ústí do činu.
(Žádný z poctivých židů neříká, že splnil vše, co nám Hospodin skrze Písmo zjevil. Srv. )
Bůh si získal naše srdce.
Židé v každodenní modlitbě dobrořečí Bohu:
„Nekonečnou láskou miluješ svůj lid, dům Izrael. Učíš nás Tóře a svým pokynům, pravidlům a ustanovením. Proto, Pane, náš Bože, když uléháme, i když vstáváme, mluvíme o tvých pokynech a stále se radujeme z tvé přízně a dobrořečíme ti za Tvá slova Tóry a tvých micvot. Vždyť Tóra je naším životem a na ní spočívají naše dny … Nechť od nás nikdy neodstoupí tvá láska a nechť my neodstoupíme od své lásky k tobě, Bože.“
„Tóra nám byla z lásky dána a z lásky je zachovávána“, říkají židé.
Plnost boží lásky se projevuje už v božím vyučování Tóry a Proroků. Přijetím Písma se z původně hebrejských barbarů stal boží lid.
Ježíš vystupuje proti lidem, kteří rajtovali na dodržování biblických pokynů a lidské tradice, ale nehledali jejich smysl. Ale buďme k židům spravedliví, řada rabínů před a po Ježíšovi hledala smysl božích pokynů Písma (např. židé zrušili otroctví dříve než křesťané).
Ježíš nás obdaroval nás svou láskou až do krajnosti. To nás poznamenává a ovlivňuje natolik, že se mu chceme podobat.
Ježíš ve svém „horském učení“ nepřichází s dalšími požadavky, ani s utopií, kterou v našem porušeném světě nejsme s to dosáhnout. Povzbuzuje a oceňuje ty, kteří touží a usilují po osvojení si nového smýšlení a jednání. Po „novém srdci“. 3
Hebrejské slovo „ašer“, řecky nepřesně „makarios,“ není snadné přeložit do naší řeči. Mám za to, že Ježíš určitým lidem dobrořečí: „Blahopřeji ti, gratuluji ti k tvému postoji …“
Ježíš je, na rozdíl od světa, oceňuje. Nejsou zatím šťastní, nedostává se jim ještě blaženosti, protože pro své postoje často trpí, jsou pomlouváni a pronásledováni.
Ježíš je objímá a povzbuzuje.
Jsme zvyklí se učit, studovat. K porozumění a osvojení si Ježíšova učení je dobré si napsat, jaké lidi má Ježíš v blahoslavenství na mysli, když mluví o:
chudých v duchu
plačících
tichých.
Co Ježíš a Tóra pokládá za: spravedlnost
milosrdenství
čisté srdce.
O jakém pronásledování a tupení Ježíš mluví
co znamená pronásledování pro spravedlnost
proč je pomluva těžkým proviněním?
Za týden napíšu svůj pohled na seznam „blahoslavených“. Škoda, že nebudu znát vaše poznání.
Bůh o své děti pečuje. I v nekřesťanských náboženstvích a jiných kulturách jsou ušlechtilí lidé - vždyť „Duch vane kde chce“. Evangelium potvrzuje, že „ten, jehož život je pro nás světlem, skrze něhož vše povstalo, ten osvěcuje každého člověka. (Srv. )
Vážíme si odkazu antiky ...
Obrovským pokladem je pro nás „Mojžíšovské“ vyučování.
Kdo se jím namlsá, jako Ježíšovi učedníci, ten zajásá nad Ježíšovým darem, který nám nabízí další závratné poznání o božím přátelství k nám. To nás pak ovlivní a umožní nám další růst.
Potkáváme v životě ušlechtilé lidi (i nekostelové), kteří nás obohatili. Někteří patří mezi naše nejbližší, s některými jsme se nesetkali osobně. Jsme Ježíšovi vděční, že je oceňuje a zachová nám je.
V nebi jsou nádherné osobnosti a přibudou k nim další. Těšíme se na ně.
Bůh se nám věnuje vyučováním skrze Tóru, Proroky a Ježíše. Přijetím Písma se z původně hebrejských barbarů stal a stává se boží lid a boží nevěsta. I my smíme do tohoto společenství patřit.
-
I přední protestantský biblista Julius Wellhausen, německý protestantský teolog, jeden ze zakladatelů moderní biblické kritiky, řekl: „Vše, co stojí v kázání na hoře, dá se vyhledat v Talmudu …“
Dlouho jsme židům křivdili, když jsme je ztotožňovali s veleradou, která odsoudila Ježíše. Jak by nám bylo, kdyby někdo náš národ ztotožnil se soudem, který nechal oběsit Miladu Horákovou? ↩ -
„Až mě poznáš,“ řekl Hospodin Izraelitům po záchraně z egyptského otroctví, „až se necháš obdarovat mou láskou a péčí, zamiluješ si mě celou svou bytostí. Budeš tak bohatý, že ti nebude nic chybět a nebudeš si nic přikrádat z cizího. Budeš toužit se mně podobat a budeš se učit milovat druhé lidi.
Říkáme si, že micva není přikázáním, ale pokynem, výzvou k dobrému činu. Bůh o nás pečuje první a nám se jeho přátelství tak líbí, že chceme jednat s druhými podobně. Tak to je v dobré rodině.
V zaměstnání nebo u knížecího dvora dostáváme nejprve úkoly a práci a až potom odměnu. Bůh a dobří rodiče nejprve pečují a obdarovávají děti a až později se možná dočkají dobré odpovědi svěřenců. ↩ -
„Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.“ 6) ↩