25. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Gn 28,10-22 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Am 8,4-7; 1 Tim 2,1-8; Lk 16,1-13 
Datum: 22. 9. 2013
K prvnímu čtení nás může napadnout Ježíšovo varování: „Každé bohatství se nám může stát nebezpečným, když si jej postavíme výš, než kam patří.“ (srv. Lk 12,13-21; Lk 18,15-30).
Amos i do dnešních dnů varuje před sociálními hříchy.
 
Při každém vyučování je důležitá zpětná vazba – kontrola správného pochopení vyučovací látky a její zapamatování – pro vyučovaného i pro vyučujícího.
Jak zní správně Ježíšova věta z evangelia  Lk 16,9 ?  
Napište si ji, prosím, na papír a pak zkontrolujte.  /1
Potěšilo by mě, kdyby se mi ozvali ti, kteří si ji zapamatovali z Poznámek na neděli z r. 2010.
Sám jsem nadšen z Ježíšovy moudrosti a jeho vztahu k práci. 
 
Ježíš ve svém vyučování o Bohu (jak budovat vztah s Bohem a jak to chodí na boží stavbě) používá příklady z běžného života, mluví o světle, soli, o dveřích, cestě, práci na poli, domu, rybolovu, dětských hrách, společenských slavnostech, špionáži před válkou, dobrých a špatných vztazích mezi lidmi …
 
Ježíš používal podobenství jako model, který nám má pomoci pochopit některé důležité věci.
Protože jsme zvyklí na morální poučky, nejde nám do hlavy, proč pán v podobenství chválí podvodníka.    
 
Ježíš je ale skvělý učitel, umí zaujmout a provokovat ke kladení otázek. /2
 
Název „podobenství o nevěrném správci“ není šťastný, navádí nás nesprávným směrem.
Možná by nám ke správnému hledání pomohlo, kdyby se tato Ježíšova vyučovací lekce nadepsala otázkou: „Co se můžeme naučit od chytrých podvodníků?“
A samo podobenství by se spíše mohlo jmenovat „podobenství o chytrém podvodníkovi“.
 
Správce byl nejen mazaný, byl odborníkem ve své práci – ani jeho zaměstnavatel nezjistil jeho dřívější podvody. Byl vynalézavý, v ohrožení neztratil hlavu.
Nezalekl se trestu a propuštění, rychle vymyslel řešení – dalším podvodem se snažil zajistit se do budoucna.
Uměl riskovat, další podvod – nové okradení majitele mu samozřejmě přitížilo.
 
„Jsi velice šikovný, svoje podvody jsi měl velice dobře promyšlené. Škoda, že nejsi poctivý, tak schopného ekonoma bych bral“, prohlásil sedlák.
 
Chytrý zloděj se ve vězení vyučí svému řemeslu. Nechce být příště chycen. Kasaři jsou, nebo byli „elitou“ mezi zloději, jsou chytří a velice šikovní. Mnoho dnešních tunelářů není chyceno, jsou mazaní.
Znovu řeknu, majitel firmy nechválí podvod, ale prozíravost, šikovnost podvodníka:
 
„Děti ,tohoto světa´ jsou bystřejší, pohotovější a prozíravější, než lidé ,božího království´“.
Naši podvodníci a tuneláři se velice poučili. Jsou vynalézaví, využívají děravých zákonů (dokonce si jejich děravost umí přes lobbisty zařídit), všelijak převádí majetek, zbankrotují firmu, majetek převedou na členy rodiny …
Podvodníci jsou dobrými učedníky (škoda, že ve zlém), zahanbují nás svou pílí, šikovností, tím jak jdou za svým cílem. Máme si z nich brát příklad, když usilujeme o dobro.
 
Jak to, že nás majetek, postavení, prestiž, moc, sláva, práce, koníček a světská kariéra přitahují často víc než vztahy s nejbližšími nebo s Bohem?
 
Co a jak udělat, aby nás přátelství s Bohem a možnost pracovat na jeho stavbě světa bavilo víc než naše koníčky péče o majetek? 
 
Ježíš nám říká: „Mám radost, že jste za vším bohatstvím světa a života objevili Původce, přejícího a štědrého Dárce.
Poradím vám – vaše práce, koníčky, jakákoliv vaše dobrá činnost, která vám přináší radost, vás může naučit pečlivosti, přesnému myšlení a vynalézavosti ve vztahu s nejbližšími a s Bohem.“
 
„Kdo je věrný v malém, bývá věrný i ve velkém …“
 
Látka tohoto podobenství je nečekaná, Ježíš neučí nudně, vždy překvapí.
Otázky se jen sypou.
Ale mnoho lidí se nenamáhá porozumět, „otočí stránku“. „To máme v kostele ještě přemýšlet?“
 
To bylo pro mě překvapení, když jsme s mým průvodcem Biblí Bohumilem Bílým nad podobenstvím o mazaném podvodníkovi seděli. Uměl navést ke kladení otázek a neuhnul jinam. 

Patřím do skupiny těch, které práce i vzdělávání baví a jsou pečliví. Ale mnohokráte jsem také otáčel stránky Písma, když jsem jim nerozuměl.

Ptal jsem se, ale nepotkal jsem lidi, které by těšilo nad Písmem důkladně přemýšlet. Na teologické fakultě, stejně jako v církvi, se pěstovala teologie, ale biblistika byla na okraji. /3 

 

Podvodný účetní nás zahanbuje. Nekradl primitivně, nebyl pohodlný, nepodcenil nebezpečí, měl to chytře vymyšleno. To my šidíme vztahy, sami sebe, důkladné porozumění druhému, čas na poctivé vyjasňování. Hledání příčin našich chyb.

 

Jsem horkokrevný, tak nemám daleko, abych si nadával, když udělám chybu. Od církevních otců jsem se kdysi dozvěděl, že máme být laskaví i sami na sebe, nejen na druhé. Už První Smlouva (starý zákon) nám objevil, že máme mít rádi sami sebe. Ježíš nás navíc učí, že máme milovat i nepřátele. Mám si být přítelem, ale přesto jsem si povolil, že si někdy nenadávám, že jsem blb, ale „dodo“. /4

 

Jsem-li nepozorný, lajdačím-li, nejdu-li vytrvale k jádru věci, nedotahuji-li to, co mám – v čemkoliv, natož ve vztazích s lidmi nebo s Bohem – vzpomenu si na blbouna nejapného a na mazaného podvodného s

právce z Ježíšova podobenství.

To se ví, že mám mnoho nedotaženého ve svých věcech, natož v duchovních vztazích. Ale moje zalíbenost v pečlivé práci mě – díky Ježíšovu vyučování ukazuje, jak mám být důsledný a pečlivý v

 tom nejdůležitějším.

 

Ježíš mě ukazuje hodnotu jakékoliv slušné práce a věcí a pak mě navádí kde a jak začínat a pokračovat směrem výš.

Uchvátilo mě Ježíšovo prohlášení, že smím patřit do množiny jeho snoubenky. Nerad bych o tuto krásu přišel. Vím, že snoubenka se má snažit víc a víc přilnout ke svému snoubenci.

/5

 

---------------------------

Poznámky:

                  /1     „Udělejte si přítele z pomíjivého majetku – abyste …“

„Nespravedlivý mamon“ jsou špinavé peníze a ty slušný člověk nemá. „Mamon“ v našich překladech je negativním označením. Peníze mohou a mají být vydělány poctivě.   

 

                  /2    V našem školství často žáci a studenti na zkušební otázky opakují to, co jim učitel řekl. V řadě případů nerozumí vyučovací látce. Židovský způsob vyučování (a židé se to naučili z

 biblického vyučování) se snaží vyprovokovat studenta, aby kladl otázky a hledal odpovědi.

Katechismus je velikým dílem, ale přináší hotové odpovědi, neučí člověka myslet. Často stačí jiné zadání a odchovanec katechismu si neví rady, neumí samostatně přemýšlet, natož biblicky myslet. Přijde-li ke střetu dvou přikázání, neumí takový člověk rozpoznat, čemu dát přednost. Nemá samostatné myšlení. To je nevýhodou memorovacího přístupu. Přidá-li se k

 tomu zákonické myšlení, je život utlačován. 

Bible nás vychovává k přemýšlení. Např.: „Do Hospodinova shromáždění nikdy nevstoupí Amónec nebo Moábec; ani jejich desáté pokolení nevstoupí do Hospodinova shromáždění“, říká Dt 23,4 a přece nejen Boáz, ale i muži i ženy přijali Moábku Rút do svého lidu.

 

                  /3     Je snadnější zvládnout kariéru v zaměstnání než usilovat o porozumění s nejbližšími a s Bohem.

Dnes už je dost psychologické literatury o budování manželství nebo o rodičovství a výchově děti – ti, kteří nelitují námahy, mají dost informací.

Jen potřebujeme ještě dohnat informace k porozumění biblickému vyučování.

A překonat nebezpečné utěšování, že nám stačí „lidová“ nebo „prostá“ víra. Porozumění s Bohem („víru“) si nevymodlíme.

 

                  /4     Od mládí mě zajímali zvířata a ptáci. Už nevím, kdy jsem poprvé slyšel o blbounu nejapném.

Evropští námořníci objevili v 17. stol. na ostrově Mauricius asi metr vysoké, nelétavé, nemotorné, důvěřivé ptáky, kteří se nebáli lidí a dali se snadno chytit (během pár desítek let je námořníci vybili).

Pták se jmenuje dronte mauritijský (latinsky didius ineptus). Zkráceně se mu říká „dodo“ – z portugalského slova doudo (idiot). Češi mu dali poetičtější jméno

blboun nejapný. (Ohlasy na tohoto ptáka jsou v díle Petra Bezruče – Didus ineptus (Slezské písně) a Karla Kryla – Píseň pro blbouna nejapnýho.

 

                  /5     Texty o stvoření (Gn 1, Gn 2) nám ukazují velikost pozvání člověka ke spolutvoření, k dotváření světa s Tvůrcem. Dobrá práce má vysokou hodnotu. Sedmý den

– v odstupu dne odpočinutí – máme práci přehlédnout, zda má smysl, zda slouží Božímu zadání (hospodař a střež).

Před slavením Večeře Páně máme přehlédnout, co z našeho konání můžeme přinést k bohoslužebnému slavení, abychom před Bohem nestáli jako žebráci, nepoužitelní budižkničemové nebo kořistníci.

Říkáme si, že nepřinášíme ledasjaký dar, dokonce ani svatební dar, ale práci snoubenky (nevěsty), která se snaží být svému snoubenci (ženichovi) k ruce.

Učme to děti a vnuky. Pochvalme to dobré z jejich týdenního života, vyřiďme jim od Boha, že si toho Bůh váží.

Rodiče jsou vyslanci Božími a nejbližšími pastýři svých dětí.

Jsou posly (anděly) Božími, kteří to, co zahlédli, poznali a prožili při setkávání s Bohem, mají předávat svým dětem (srv. Gn 28,12).

     Stále se vracím k našemu slavení Večeře Páně. Rádi chodíme na návštěvu, kde nás hostitel a druzí hosté rádi vidí a váží si nás. (Ježíš vyhledával lidi a rád s

 nimi pracoval i slavil.) 

Je příjemné, jsme-li na návštěvě pohoštěni; i my rádi hostíme druhé.

Těší nás, když se dozvíme něco pěkného, důležitého, potěšujícího.

Děti jsou rády, setkají-li se na návštěvě s druhými dětmi, nebo když se jim dospělí věnují. Jinak se ptají rodičů: „Kdy už půjdeme domu?“

Jiná je bohoslužba pro děti a jiná pro dospělé. Aby děti vydržely bohoslužbu pro dospělé, je třeba vynalézavé práce nejen faráře, ale i rodičů.