27. neděle v mezidobí

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 17,5-10 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Hab 1,2-3; Hab 2,2-4; 2 Tim 1,6-8.13-14; Lk 17,1-10
Datum: 6. 10. 2013
Do liturgické reformy 2. vatikánského koncilu se v kostele z Písma četly jen „perikopy“ – výňatky. Každý rok stejné (ze Starého zákona jen minimálně). Kolikpak se toho z Bible k posluchači dostalo?
Navíc katolické duchovenstvo Písmo nevysvětlovalo, věřící „krmilo lžičkou“ z mističky náhražkou – lidovou zbožností.
 
Podtrhávám si v knížkách, učebnicích nebo v článcích, ale z mých výpisků z učebnice by druhý člověk těžko porozuměl vyučovací látce. Kdyby někdo z Bible četl jen „Myšlenky na den“, mnoho by nepochopil.
 
Pro jistotu předešlé verše z evangelia uvádím.  
Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí.Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných.
Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den, a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: `Je mi to líto´, odpustíš mu!"
Apoštolové řekli Pánu: "Dej nám více víry!"
 
Bez těchto slov a bez jejich podrobnějšího zkoumání si posluchači zapamatovali jen slovo apoštolů: „Dej nám více víry“, a v dobré víře je omylem přijímali do seznamu svých modliteb.
 
Kdyby si někdo nepřečetl to, co předchází dnešnímu textu z evangelia, nemusel by se setkat s důležitým varováním před jednou ze závažných životních chyb – neporozumění, co víra obnáší, a co od nás požaduje.
 
Bez tohoto úryvku nelze další verše evangelia ani správně přednést. Nepřečtu-li Ježíšova slova o víře a hořčičném semínku pobouřeně, zavedu posluchače do slepé uličky.
Ježíš nás navíc, chce přivést k  uvažování o pohoršení; jak mu předcházet, jak budovat důvěru, jak napravovat chyby, jak dojít k odpuštění …
To jsou velice závažné věci. – Trest utopením není žádná legrace, Ježíš nepřehání ani nemluví lacině.
Zkusme si to doma ve společné debatě promyslet. /1
 
Apoštolové na Ježíšova slova nezareagovali, utekli od závažného tématu náboženskou frází. (To dobře známe, také to děláme.)
Ježíš na náboženskou frázi reaguje: „Co to povídáte o víře (o důvěře), kdybyste mi důvěřovali alespoň ve dvou milimetrech, dalo by se s vámi něco podnikat.“
 
Pro pořádek si připomeneme základní možnosti:
Mohu dostat, koupit si nebo ukrást auto, nikoliv umění bezpečné jízdy.
Mohu darovat nevěstě slib, že s ní ponesu vše dobré i zlé až do smrti, ale bude záležet na mně, jak dlouho mně moje odhodlání vydrží.
 
Víra (důvěra) není ke koupi ani si ji nemůžeme vyprosit. Mohu získat důvěru nevěsty nebo si vyprosit, aby mi ji rodiče dali, ale úroveň naší vzájemné důvěry bude záviset na naší péči o náš vzájemný vztah.
 
Vezněme si k tomu na pomoc další dva biblické texty. (Pak se k hořčičnému semínku vrátíme.)
Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. Řekl jim: "Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, dříve, než budu trpět. … "Avšak hle, můj zrádce je se mnou u stolu. Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje."
A oni se začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo to učiní.
Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší.
Řekl jim: "Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci.
Avšak vy ne tak: Kdo je mezi vámi největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží.
Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.
A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali. Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně, abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele."
"Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím."
Řekl mu: "Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt."
Ježíš mu řekl: "Pravím ti, Petře, ještě se ani kohout neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mne znáš."
Řekl jim: "Když jsem vás vyslal bez měšce, mošny a obuvi, měli jste v něčem nedostatek?" Oni mu odpověděli: "Neměli."
Řekl jim: "Nyní však, kdo má měšec, vezmi jej a stejně tak i mošnu; kdo nemá, prodej plášť a kup si meč.
Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: `Byl započten mezi zločince.´ Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle."
Oni mu řekli: "Pane, tu jsou dva meče." Na to jim řekl: "To stačí." (Lk 22,14-38)

 

Ježíš, který věděl všecko, co ho má potkat, vyšel a řekl jim: "Koho hledáte?"

Odpověděli mu: "Ježíše Nazaretského." Řekl jim: "To jsem já." Stál s nimi i Jidáš, který ho zradil.

Jakmile jim řekl `to jsem já´, couvli a padli na zem.

Opět se jich otázal: "Koho hledáte?" A oni řekli: "Ježíše Nazaretského."

Ježíš odpověděl: "Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít."

Tak se mělo naplnit slovo: `Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.´

Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ten sluha se jmenoval Malchos.

Ježíš řekl Petrovi: "Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?" (J 18,4-11)

 

Ježíš se marně snažil apoštoly připravit na své ukřižování, aby mu nepřestali důvěřovat. Ještě při Poslední večeři zavádí řeč na toto téma. Marně. /2

 

Reakce apoštolů je otřesná!  Začnou se vytahovat, kdo je větší …

Všimněme si, že je Ježíš neseřval.

Přijal jejich zabedněnost. I kvůli nim přijímá popravu; dokud nepoteče krev, dokud se apoštolové nenamočí do vlastní zbabělosti, do té doby se budou vytahovat se svou „vírou“ a oddaností a statečností.

 

Škoda, že jejich „víra“ (důvěra) měří jen „jeden milimetr“ (hořčičné semínko měří dva milimetry). Ale Ježíš apoštoly neodepisuje, vaří z toho, co má. /3

 

Jak se tříbila pšenice? /4

 

Co znamená, že Ježíš prosí za Petra?

Prosil i za Jidáše?

Dostatečně nebo nedostatečně?

Jak funguje modlitba? To je důležité vědět!!

 

Jak to, že apoštolové nebrali Ježíše vážně? 

 

Ježíš se neuráží, nepohoršuje.

Nevynucuje víru pod hrozbou zavržení nebo vyobcování, jako Matka církev: „Kdo nevěří tomu a tomu,  budiž vyobcován z církve“. (Tak jsme se učili všechna dogmata.)

Ježíš si získal naše srdce svou obětavostí, svým přátelstvím a věrností až na smrt, až za hrob.   

 

Každý se musí přesvědčit sám.

Ježíš začne jiným tónem. Ironicky říká:  „Chlapi, tak já vám něco povím, když jsem vás poslal ve dvojicích na zkušenou, na učitelskou praxi, měli jste v něčem nedostatek?

„Neměli.“

 

„Dobrá, tak teď dobře poslouchejte, něco vám poradím“, zvyšuje ironii. „Prodejte, co máte a kupte zbraně!“

 

Nikdo z apoštolů neprotestuje: „Mistře, vícekrát jsi nám tvrdil, že se máme zříci fyzického násilí“.

 

Kdepak, odmala se těšili, až Mesiáš zavelí k mobilizaci a pak do boje za svobodu. Rabíni je v jejich svatém odhodláni podporovali.

„Sláva, už je to tady. Hrrr na římské okupanty!“

 

„Mistře, máme tu dva meče.“

„To bohatě stačí!!“ zas ten ironický tón.

Apoštolové si jsou tak sebejistí, že přehlíží nejen Ježíšův tón, ale i výraz jeho tváře.   

 

Jak to, že apoštolové neberou Ježíše vážně? 

 

Ježíš se neuráží, nepohoršuje.

Nevynucuje víru pod hrozbou zavržení nebo vyobcování, jako naše Matka církev: „Kdo nevěří …. budiž vyobcován z církve“. (Tak jsme se učili všechna dogmata.)

 

Každý se musí přesvědčit sám.

Jsme na tom stejně. Když je nám zle, vyčítáme Bohu kdeco – viz první čtení. Pak se naše víra hroutí.

 

Jak je to s prosbou o víru?

 

U nás máme krásné svatby. Čtyři měsíce každou neděli snoubenci chodí na „Besedy se snoubenci a novomanžely“. Nemusí, ale chodí, nepodceňují náročnost manželství.

Přicházejí, spřátelíme se a svatební obřad tak může být opravdu osobní. Svatební slib si říkají upřímně, poctivě a bytostně.

Kdysi dávno jsem četl u sv. Augustina větu, která mě velice zaujala: „Máš-li dobrou vůli, s láskou ji objímej“. To přeji každým novomanželům.

 

Není to dlouho, co se u nás snoubenci berou často v době zamilovanosti. Snad vždy se dobře znají a mají v sobě zalíbení. Dříve bývaly sňatky spíše vyjednané. Dobrá vůle novomanželů často teprve začínala. Věděli, že jak si uvaří, tak si lehnou, co nevytvoří, nebudou mít.

Z malinkého hořčičného semínka může vyrůst velká rostlina. /5

 

Kdyby Ježíš kázal na svatbě v dřívějších dobách, možná by ve svém přání novomanželům použil přirovnání k hořčičnému semínku.

Naši snoubenci mají ve svatební den velikou důvěru v sebe a toho druhého. Mají velkou dobrou vůli. My jim přejeme, aby jejich velká dobrá vůle a vzájemná důvěra nekrněla, aby o n

i dobře pečovali.

 

Semeno rostliny potřebuje péči, určité podmínky, ochranu proti škůdcům a jde-li o kulturní rostlinu – velkou péči hospodáře.

 

Křesťanské manželství má jedinečnou a velikou kulturu. Mělo by být chráněné UNESCEM.

Je chráněno Bohem: vztah mezi manžely má svůj vzor v „manželství“ Boha a lidí.

Máme si jej chránit a pěstovat.

 

Tak je i se vztahem k Bohu.

Manželství i vztah k Bohu potřebuje své. Povídat si, vzájemně naslouchat, porovnávat si vzájemně své názory s Ježíšovým pohledem na věc. Objevovat chyby a jejich příčiny, zbavovat se podezření, s

 pokorou a podle Ježíše upozornit druhého na chyby. Vzájemně si odpouštět.

Obstarávat si zážitky nejen z vnějšku, ale také zážitky v porozumění v rodinných vztazích. Slavit. …

 

-------------------------------

Poznámky:

                  /1     Jeden kaplan sloužil v malém městě. Když za ním přijela jeho sestra a šli spolu po ulici, šel pan kaplan po protějším chodníku, aby si náhodou nikdo nemyslel, že pan kaplan jde se ženou. 

Lidé se nad Ježíšem pohoršovali, ale on je ničím nepohoršoval.

Je pravé pohoršení a nepravé.

Ježíš byl velice odvážný. Židé byli po staletí vzděláváni. Pavel byl mezi pohany opatrnější. Srv. 1 Kor 8. kap.

 

                  /2     Apoštolové nevěřili ženám, že byl Ježíš vzkříšen. Apoštolové a učedníci přestali Ježíše pokládat za Mesiáše. (Srv. J 24,1-24)

 

                  /3     Někteří lidé vytýkají K. Schwarzenbergovi, že se dal do spolku a Kalouskem. K.Sch. má svá léty, nemůže čekat, až vyrostou lepší politici nebo až se vyšvihnou nahoru jeho kritici. K.Sch. pracuje s

 tím, co je po ruce. Není-li maso, vaříme alespoň brambory. 

 

                  /4     Zrno bylo od plev odděleno vátím proti větru(!) (Mesiáš ponořuje do ohně a Ducha.

                                                                                                                                                 Vítr duje.)

 

                  /5     Naši staří čeští biblisté (Jan Hejčl, Josef Miklík) říkají, že v Izraeli roste zvláštní  druh hořčice, která dosahuje výšky až do 4 m, že se v hořčičném poli schová i jezdec na koni.