3. neděle velikonoční

Autor: Václav Vacek - příprava k biblickým textům ze serveru letohrad.farnost.cz
Texty převzaty s laskavým svolením autora
Originál textu najdete na serveru letohrad.farnost.cz
Hledaný citát: Lk 24,19-21 - nalezené výskyty: 1 - zrušit hledání
Téma: Sk 2,14.22-28; 1 Petr 1,17-21; Lk 24,13-35
Datum: 4. 5. 2014
Bůh souhlasil s tím, aby se jeho Syn vydal mezi nás a přivedl nás do jeho náruče. Otec věděl, jak mezi námi dopadne, ale také věděl, co pro něj může udělat – vzkřísit jej z mrtvých. 
 
Snažíme se rozumět evangeliím. /1
 
Víme, že evangelia jsou pro nás životadárnými slovy života. /2
 
Proto nás zajímá, jakou chybu udělali apoštolové před Ježíšovým ukřižováním.
Jakou chybu udělal apoštol Tomáš po Ježíšově vzkříšení?
Jakou chybu udělat Jidáš po svém provinění?
Které kroky k odpuštění udělal a který krok mu scházel? 
To vše máme umět svým synům a vnukům říkat. To nám Bůh svěřil, když nám dal potomky. Nechat děti pokřtít nestačí. /3
 
Jak dlouho chodili učedníci s Ježíšem?
Proč jim musel Ježíš otevřít mysl?
Co to znamená otevřít mysl?  Je to jako otevření konzervy, lebky nebo dveří? /4
 
Nestačí chodit do kostela a odříkávat předepsaná slova.
Modlitba je rozhovorem (který se povedl).
Emauzští učedníci rozmlouvali s neznámým pocestným a ukázalo se, že Ježíši neporozuměli. Ve škole by propadli, v životě se s Ježíšem míjeli.
Ježíš se jim znovu věnoval. Bylo to možné jen proto, že jimi ukřižování Ježíše tak otřáslo, že řekli: „My už ničenu nerozumíme“. I pro ně „musel“ být Ježíš ukřižován.
Až když neznámému pocestnému naslouchali, až když mu neskákali do řeči, až když si nechali vše vysvětlit, pak došlo k jejich otevření mysli. Před tím tvrdili, že úkolu Mesiáše rozumí lépe než nazaretský tesař.
 
Abych si mohl povídat s Bohem, rozuměl si s ním, nemusím do kláštera. Nenechme si namluvit, že modlitba – rozmlouvání s Bohem je těžké. Ježíš nám ukazuje, jak Bůh myslí, přichází nás vyučit novozákonnímu myšlení a způsobu života.  
 
Buďme kritičtí, řada slov v našich modlitbách je nepřesných, míjejí se s Božími názory. /5
 
Naše modlitby vlastními slovy mohou být pouze virtuálním rozhovorem s Bohem. Můžeme se s Bohem úplně míjet. /6
 
Emauzští mluvili cestou s Ježíšem, ale jejich slova se míjela s tím, co jim Ježíš před ukřižováním říkal o Mesiášově smrti.
Samozřejmě, že tenkráte slyšeli, co jim Ježíš o smrti Mesiáše říkal, nebyli nedoslýchaví, jenže si ponechávali svou představu o Mesiáši. Stáli za tím, co se v náboženství o Mesiáši učili („vyžene Římany a dosedne na Davidův trůn“), vůbec si nepřipouštěli, že by mohl být Mesiáš zavražděn.
 
Uvědomme si, že učedníci nebyli lidmi z davu, Ježíš si je vybral pro jejich kvality, ale i oni v některých názorech byli zatvrzelí.
Tu zatvrzelost jim rozbil až šok ze  strašné popravy jejich Mistra.
Ale všimněme si, řekli pouze: „My už ničemu nerozumíme.“ Vhled do celé situace, do důvodu ukřižování, jednání velerady a zbabělosti učedníků jim umožnil Ježíš. To byl osvícený a osvobozující vhled.
 
Ježíš byl pro učedníky záchranou. Znovu je vyhledal, znovu se jim věnoval, znovu je vyučoval. /7
 
Učedník si nehraje na Mistra, ještě všemu nerozumí. /8   
 
Čím více budeme rozumět Písmu, tím víc budeme rozumět Bohu, tím méně se budeme s Bohem v našich rozhovorech míjet.
 
Evangelia – apoštolové a učedníci Ježíšovi – mě naučila to, co mi duchovní vůdcineřekli: jakmile podcením náročnost situace a přecením sám sebe, hrozí mě, že snadno udělám chybu. 
 
Apoštolové svá selhání nezamlčovali.
To, že si římský biskup František nehraje na „svatého“, nás osvobozuje a ukazuje cestu ke skutečnému pokroku.  
 
Před týdnem: „Pokoj“ je pozdravem a programem židů i muslimů. Ježíš jej povýšil, ukazuje nám, jak můžeme být tvůrci jeho pokoje. Někteří lidé nepracují s Ježíšovým pokojem. 

S některými lidmi nežiji v míru (nejen s Putinem), mrzí mě to, …

 

Bůh nám nejen daroval svobodu, jeho moudrost je návodem ke svobodnému životu, jak si svobodu udržet a jak ztracenou svobodu znovu získat.

Bůh nás učí jak vycházet s lidmi, kteří stojí a dobré soužití.

 

Máme-li někoho, na koho se můžeme v nouzi obrátit, jsme bohatí.

Naši přátelé nám ale nemohou kdykoliv zvednout telefon.

Víme-li že existuje někdo, kdo nás vždy slyší, jsme zachráněni. Jen je důležité mu naslouchat a porozumět mu.

 

-----------------                                                                                                                                                                                     

Poznámky:

                  /1     Abychom si byli vědomi, jak velkou hodnotu mají určité informace, říkali nám: „Farář dvakrát nekáže“ (kněz měl kdysi v neděli jen jednu mši).  (Víme o ochraně určitých informací i o špionáži v

 těchto věcech.) Přijímáme odpovědnost za to, co slyšíme od svých rodičů a vychovatelů. O Božím slovu to platí teprve. Nikdo se nemůžeme vymlouvat: „Nikdo mně to neřekl“.

A přesto Ježíš svým učedníkům někdy milosrdně opakoval své vyučovací lekce.

(Třikráte opakoval své vyučování o chlebu, nejméně osmkrát se pokoušel učedníkům vysvětlit, proč bude ukřižován.) I po vzkříšení znovu vyhledal své přátel

e a věnoval jim velkou opakovací vyučovací lekci.

 

                  /2     Život je veliký dar, který máme brát vážně. I Bůh bere naše životy vážně (proto o něj ve veliké míře pečuje, proto mu nebylo zatěžko k nám poslat svého Syna).

Proto nás vyučuje umění pečovat o život. Někdy stačí jedna chyba a život je zmařen. (Na silnicích někdo špatně odhadne vzdálenost při předjíždění nebo nevyspalý sedne za volant …  a život je zmařen.)

 

                  /3     Bývalý premiér Stanislav Gross teď na veřejnosti prohlásil, že se obrátil ke Kristu. I lidé chodící do kostela ho okamžitě chválili. Vzdělávají se ti lidé u Ježíše? Jak vypadá obrácení se ke Kristu? Z

 té zprávy nelze vyčíst, zda Gross něco udělal s nepoctivě získanými penězi.

Putin před olympiádou prohlašoval, že chrání křesťanské hodnoty, když se vymezoval proti homosexuálům. I někteří naši lidé ho hned nekriticky chválili. Copak nevidí, že Putin zločinně porušuje Desatero? Zapomněli, že nechal vraždit civilní obyvatel

e v Čečensku, v Gruzii, své odpůrce a novináře? Nevidí, že řídí další válku na Ukrajině?

 

                  /4     „Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu“. (Lk 24,45)  

(Srv. Mk 6,52; 8:17; Lk 24,38 )

 

                  /5    „Obětujeme Ti, Bože, tvého Syna. Naší velikonoční obětí je Vzkříšený Kristus.“

Maminka je obětavá, v těhotenství nosí dítě devět měsíců. Porodí ho sobě, manželovi, rodině, Bohu … To vše je její velká modlitba.

Ale děti nemohou nového sourozence přinést tátovi jako svou oběť (je dobře, když byly na maminku v těhotenství hodné a pomáhaly jí, ale to je něco jiného).

Řada našich předků položila život za osvobození ve válce. Ale my jejich životy nemůžeme nikomu, ani Bohu, obětovat. Jejich obětavost a statečnost nám může a má být povzbuzením k

 naší obětavosti a službě životu.

 

                  /6     Psychologie mě poučila, jak to s našimi virtuálními rozhovory je. Všímám si jich.

Židovská moudrost to umí stručně popsat vtipem. Kohn si potřeboval půjčit vozík. Roubíček vozík měl, ale byl velice opatrný. . Nemohu si vzpomenout na přesné znění vtipu. Ve svých virtuálních rozhovorech s

 Roubíčkem došel Kohn tak daleko, že když zazvonil u domu Roubíčka, naštvaně pronesl: „Roubíček, tak si ten vozejk nechaj“. 

 

                  /7     I pro nás je důležité si velikonoční texty podrobně promyslet.

S Ježíšovým vzkříšením nemáme přímou zkušenost, ale je třeba si procházet i předpovědi o Ježíšově smrti ať už z Hebrejské bible, tak i Ježíšova slova před ukřižováním.

Potkal jsem řadu mužských, kteří ministrovali, ale pak jim na vojně při politickém školení mužstva politruk vysvětlil, že víra v Boha je nesmysl. Jiní lidé dali na romanopisce, kteří ve svých knihách tvrdí, že Ježíš byl jen zdánlivě mrtvý, odešel do Indie nebo Egypta a tam měl s

 Magdalénou děti …

Jiní se nechají školit esoterickými školiteli o andělech a už Ježíše neberou jako jedinečného Učitele.

O všech platí, že neměli „víru v Ježíše“ ověřenou. Všem je vlastní ochota zbavit se otázky hříchu.

 

                  /8     Rodič může svému dítěti říci: „Ty se letos učíš být naším pětiletým synem a já se letos učím být tátou pětiletého kluka. Příští rok se budeme učit šestý rok …